10. rocnik nejtezsiho maratonu u nas jsem si nemohl letos nechat ujit. Navic kdyz je nove kategorie XXXL ktera ma 300 km a 6000m prevyseni. V patek zkoumam Aladina, Nory a rikam si jak bude, protoze nebude li prset, nezmoknem. Do batohu ale i tak radeji beru vybaveni do deste. Budicek na 4h, ale stejne se probudim ve 3:30. Tohle bude dlouhy den! A kdyz vse vyjde, tak to bude tyden snu, protoze prvni dil se jmenoval Zlatak a v utery jsem pri nem najel 335km, vskutku idealni pruprava na Krusnoton. Nekdy je fajn byt v necem ne uplne normalni, pred 10 roky bych nikdy do sebe nerekl, ze to bude zrovna silnicni cyklistika. Ale jak se rika, clovek mini, zivot meni. Zpet ale k dnesku, Kolikac s HonzouB me nabiraji ve 4:30 a v 6h uz sestavujeme kola, pripevnujeme cip a v mem pripade jeste znasilnujeme toaletu, startovni nervozita stoupa. Cpu se jeste rohlikem se syrem, ze ani nestiham normalne pozdravit Jirusovo rodinu.
Presne nacas je odstartovano, hlavni dest presel v noci, silnice sice trochu oslizle, ale teplo, takze neni co resit, jedu kratky kratky. Joo kdybych vedel co nas ceka. Kapr s Jirusem a Vlcakem se drzi pekne v popredi, balik jak je velky a kombinuje 250+300km trasy se natahuje a zahy se deli na dve pulky. Nastesti jsem v te prvni, druha nas ale zahy dorazi, ale museli si davat. Jede se mi slusne, ale celo 250 s borci jako Petzold a spol. z Nemecka jede na muj vkus vysoke tempo. Na Neznabohy sice najedu taktiky zepredu, ale pak to jde preze me a ja to nehrotim, nechavam celo i s Jirusem ujet. Mozna jedu az moc opatrne, ale Standa Prokes je za mnou. Zahy nas doskoci P. Popiolek + jeho vodic a tohle uz je vlacek ktery by bylo dobre zahakovat. Dari se, Standa v najezdu na Sneznik zaostava, mne prijde ze se jede akorat, tak jedu s grupou Pavla. Konecne mam moznost videt jak to funguje. Do kopce si jede svoje, vubec ho nevzrusuje ze skupina 15 lidi nam poodjizdi, protoze jak se silnice srovna, rozjede tempo a je zahy brzy zpet. Z toho cerpam i ja, jen je treba nenechat si to ujet z kopce. Je tu porad i Ryba, ktery prekvapuje, jeste na 70.km hlasi ze uz nam chybi jen 230, no to uz jsme skoro v cili rikam mu. Naklerov taky jedu podle Pavla, sjezd je mokry, nebezpecny, jedeme vsichni opatrne, i tak jeden borec malem trefi protijedouci auto, ale nastesti to dopadlo dobre.
Komari Vizka, opet nechavam nasi velkou skupinu jet a cekam na Pavla, ktery si pod kopcem odskocil. Vyplaci se, nahore jsme opet v podstate na cele skupinky, nekdo odpadl, jen asi dva nam poodjeli. Beru bidon od Jirusovy rodiny a valime dal. Ryba uz tu neni, skoda. Jirus je prede nami udajne 4 min. Nahore zacne prset, bufet Cinovec samozrejme nestavime. Sjezd dolu, zacit neco jist a hura do kopce na Hrob, k Flajim. Tady trosicku chytam krizi, ale nic velkeho, staci se napit a najist. Flaje bufet taky nestavime, zato pred nimi ztracime Pavla, ktery chyta krec. Jedu s Vitkem Novakem a predevsim legendou ultra cyklistiky Janem Kopkou, od ktereho mam i par knizek. Zatim ale neni cas pokecat, kazdy se soustredi na jizdu. Hlavne sjezd do Litvinova z Klinu je potreba jet hodne opatrne, mokro, silnice kluzke a dole jsem docela zmrzly, teplo moc neni.
Blizi se Dlouha Louka, jede se mi dobre, tempo rozumne s Vitou a Honzou, dokonce je cas i sem tam prohodit vtipnou hlasku. Prestava prset a ani nahore neni takova zima jako pri prvnim prujezdu. Mijime spality cyklistu z kratke trasy, rikam ze je to tu jako na Vaclavaku a je to tak. Druhy bufet Flaje stavime, ale stihnu nabrat jen vodu, pozdravit Turistu, ktery tu prekvapive je a zase letime dal. Krize zatim nikde, tak parada. Za Litvinovem je sice teplo, ale zase prsi. Ne moc, ale prijemne to neni, hlavne silnice nahazuji. Jedeme ve porad ve trech, jen obcas s nami jede nekdo ze stredni trasy. Prichazi prvni brdky a rozdeleni trati, Vita Novak se odpojuje, loucime se a s Honzou mirime na zbytek nasi XXXL trasy. Do te doby jsem s nim uz stihl prohodit par slov, je to cest jet s takovou legendou. A dalsi se nemilosrdne zezadu blizi. Na predposlednim bufetu stavime, beru dve palacinky, chleba se skvarky, pak jeste stavim na WC a vidim ze zezadu se nekdo blizi. Neni to nikdy jiny nez Standa Prokes. Sjede nas a jakmile mu oznamim ze s nami jede Jan Kopka a tudiz jeho souper v kategorii, je mi jasne co bude nasledovat. Skoro do kazdeho kopce jede Standa sve vysoke, strojove tempo, ze i ja trpim. Zatimco ale jindy bych tady odpadl, jako se mi stavalo, letos jezdime hodne podobne, takze se vzdy zmacknu a nenechame s Honzou Standu odjet. Musim si hlidat sjezdy, ktere Honza jezdi zadrzene kvuli hladkym plastum udajne. Jeste ze my ostatni je mame se vzorkem, ze ano.
Uzivam si krajinu kolem Milesovky, novy usek, cekal jsem ze bude bolet, diky Standovi boli, do toho mokro, misty rozbity povrch, ale presto je to cira radost a hrozne me to bavi. Citim ze uz tady uz me nikdo neodpare. Standa je z nas nejsilnejsi, ale ne natolik, aby nam odjel. Lukov vyjedu bez krize, z kapes ovsem musim vytahovat vsechny zbyvajici gely a tycinky, ktere jsem myslel ze uz ani dnes nespotrebuju, ale ted se hodi a jsem rad ze vse mam. Cedule 20km do cile, dlouhe tahle stoupani po hlavni, euforie vrcholi, Standa jede pekelne tempo, ja obcas prohodim nejakou hlasku, aby to jako vypadalo, ze si moc nedavam a nahore jdu jeste na minutku na celo, byt toho mam plne zuby. 10 km do cile, jeste jeden brdek na rozbitem asfaltu, kde je treba se zmacknout a to uz jsou tu opet cilove Teplice. Dojedeme jeste jednoho kluka a tak dojde na spurt o sedme az desate celkove misto. Honza Kopka nas vsechny oblozi, ja dojedu celkove 9. pred Standou, ktery by si asi zaslouzil brat z nas nejlepsi misto, ale je to tezke, ve finale nam asi nic vycitat nebude. Tak je to tam, jsem v cili!
Jdu k autu a pres 10min hledam duvtipne schovany klic od Kolikacovo auta, nakonec se zadari. Prijde sms ze jsem 4, v kategorii. No uprimne, po tom celodennim boji bych byl rad za 3. misto, ale co se da delat, chtelo to zahakovat jednu skupinku vepredu, ale na to jsem dneska spis nemel a asi by mi nekde totalne doslo. Zatleskam Jirusovi za skvele 3. celkove misto a pak mi kluci hlasi, ze na webu jsem 3. v kategorii. Je to tak, tak mam velkou radost, konecne TOP10 na Krusnotonu a k tomu jeste bedna! Jasne, takovy dlouhy maraton nejde moc planovat na poradi, ale tu bramboru asi nechce nikdo. Kolikac, Kapr. HonzaB dorazi take do cile, s jidlem pockam na ne, prevezmeme medaili za dokonceni 300km trasy no a tim se den pomalu chyli ke konci, vzdyt jsem zavod jel pres 10,5h to uz je poradna porce. 10. rocnik Krusnotonu, XXXL trasa. 10. ucast na nejdelsi trati, dnes navic celou dobu ve skupince s legendou ultra Janem Kopkou, vice nez dustojna oslava tohoto dnes uz legendarniho maratonu. A kdyz k tomu pridam uterni 335 km Zlatak, je tohle tyden snu!