Od začátku týdne si pohrávám s myšlenkou, že v sobotu pojedu do Ústí. Znepokojuje mě ale stav mých strojů. Letňák namontovaný na trenažéru potřebuje servis středu, na zimáku zase něco začalo skřípat. Při přeřazení to ale přestane, tak to bude snad ok. Beru teda zimáka nehledě na počasí. V sobotu ráno budíček v 6:35. Venku je nejhorší možné počasí za poslední týden, ale mě to nevadí, alespoň si ostatní vezmou taky blatníky. Mám dostatečnou rezervu se nasnídat a pořádně promazat kolo. Sbalim 4 banány, tyčinku a vyrážím směr křižovatka Jižňák. Tam ale nikdo a kontroluju telefon, jestli jsem se nesek, ale hned vidím přijíždět Oťase a pak i Kolíkáče, Profesora a HonzuB. Vyrážíme a v Petrovicích se napojí Turista s Rybou. Oba na jednici. V Mírovicích se napojují další lokomotivy oranžového vlaku a já si jen troufám odhadovat, v jakém tempu se pojede. Čespa, Ryba a Turista na špici tvrdí muziku, já si jedu podle tepů. Zatím je vše ok. Nebudu se cpát dopředu, chci to hlavně přežít a dojet v balíku. Přes poměrně chladné počasí si jízdu užívám a pěkně to odsýpá. Nabíráme Orlíka a Vlčáka a já si švihnu svojí první 10´ tempo interval na špici s Orlíkem. Snad mě to později nepřijde draho, ale adrenalin mě žene dopředu. Dál se jede docela svižně, ale tepy v háku jsou pořád ve vytrvalostní zóně, jen při zrychleních jdou do spodní části tempa a to se dá vydržet i po relativně dlouhou dobu. Hlavně nepodcenit výživu. Cpu do sebe banány v pravidelných intervalech a už jsme na pumpě Ústí, kde si doplnim vodu, slupnu espresso a pro jistotu si přiberu 3 horalky do zásoby. Cítím se nečekaně dobře, před náma Sebuzín a Profesor se chce sázet o dvoukilo kdo ho vyjede rychleji. Já bych si ale vsadil spíš na něj a tak to odmítám. Na Sebuzíně jsem ve skupince s Profesorem a Kaprem. Jede se mi dobře, tepy držím dost vysoko a tak usuzuju, že mám ještě dost sil. Na konci kopce ujíždí Kapr a já dojedu před Profou. Měl jsem si vsadit.
Následuje delší sjezd na odpočinutí a pak po rovině Turista s Rybou zase přidávají pod kotel. Jede se svižně a všichni ocení další zastávku na pumpě v Mělníku. Divím se, že mám pořád dost energie. Pořád je to ale 50 domů, krize může přijít kdykoliv. Úderníci do toho šlapou a balík se je snaží krotit. V jednom brdku ale naberou náskok, který balík nedojede. Už zbývá jen kousek a kompaktně dojíždíme na Jižňák. Díky hoši za den skvělých zážitků.

P.S.

Letošní výlet do Ústí mě velmi překvapil. Sám jsem se divil, jak snadno se mi jelo. Za zlepšení můžu vděčit trenažéru a systematickému tréninku, který jsem musel v průběhu zimy zásadně pozměnit. Zjistil jsem, že posilovna a běh nejsou v mém případě nejvhodnější aktivity pro přípravu na sezonu. Možná pokud bych měl za sebou několik sezón s vysokým nájezdem a nikdy dřív moc necvičil. A běh je skvělý doplněk, ale převoditelnost na kolo moc nefunguje. V opačném gardu možná. Po novém roce jsem si pořídil trenažér a snažil se pracovat na obecné vytrvalosti. To je totiž můj největší limitující faktor. Nejdůležitější je ale soustavnost, tak hlavně nepolevit a vydržet.