Rytířovská únava, zimní předpověď, špatný směr větru, to všechno mě svádí k tomu letošní Mosty odpískat. S HonzouB ještě zkusit změnit směr dějin a naplánovat Brdy, odkud povane příznivější ledový vítr. Ale nakonec vítězí natěšení kamarádi a tradice. A jednice!
Na Jižňáku s HonzouB oschlé silnice, ale už v Petrovicích to od kol mlaská. Turista hlásí zasněžený Ondřejov a Čespa zase červenou vlnu z domova na semaforech a železničních přejezdech. Mydlíme to zadem do Říčan a kolem Olivovky na hlavní, která nás kopne až do Kostelce. Budeme se tady za 14 dní hřát ve sluneční lázni směr Znojmo?
Dnes šedivé mraky a občas se prodírající slunce, Bobek na zaflákané jednici, ještě s rytířskými šrámy z lítého sobotního boje. V této společnosti tomu nejde zase nepropadnout a nezačít si užívat tu nádheru kolem. Vítr do zad z toho dělá parádu, která je trochu narušena mým plavajícím zadním kolem za Benátkami. Defekt!
Připadám si jak nějaká primadona, jelikož Čespa se vrhnul na výměnu duše a z Turisty se stal hlavní pumpař. Kluci asi moc dobře věděli, že takto defekt opravíme během 5 minut, kdežto kdyby to nechali na mě, tak umrznou … Díky, díky moc!
Frčíme dál, Janovice jsou tu nějak moc rychle a pak už začíná sněhové království. Naštěstí jen ve škarpách, silnice mokré. Brdek ze Sudějova mi moc nechutná, a je to i díky tomu, že mám znovu měkké zadní kolo. Do háje! Bus zastávka v Žandově je svědkem další výměny, tentokráte i se záplatami od HonzyB. Díky!
Tahle trasa se snad nikdy newojezdí, Zbraslavice, Bohdaneč se svojí rozhlednou, vzpomínám na Larionova, Krutova a Makarova. Tady jsme otáčeli Skvosty s Léňou a Kaprem v roce 2013. Dnes valíme dál, Turista znepokojeně na špici vytáčí motor do vyšších čísel, Čespa naopak krotí svůj otáčkoměr max. do 130 tepů. Pumpa v Ledči nás srovnává a pak si již vychutnáváme zvláštní místo s pohnutou historií – kostel sv. Víta v zaniklé vesnici Zahrádce. Cíl našeho dnešního výletu je splněn, a teď již novou trasou domů.
Dvojitý most nemůžeme vynechat a pak se svěřujeme navigaci, která nás protáhne zapomenutými vesničkami. To zatržítko pro silniční kolo při plánovaní fakt funguje, všude asfalt, a i uprostřed lesa skvělé kvality. Škoda jen chvílemi bordelu od lesáků, ale to je hold úděl těchto silniček bez aut. Stezka kolem dálnice a sjezd k Blanici je jen pro otrlé. V tom nejprudším sjezdu se asfalt změní na panelku. Překonali jsme to bez ztráty kytičky a spojili si zase kousek mapy, když pod Radonicemi najíždíme na trasu Skvostů a Posázaví. Jedeme proti, směr motorest U Rybiček a v ústrety nám kyne Luke. Taky nám trochu pomůže. Začínám být slušně prošitý a jen si přeji, ať je slibovaný obchod v Divišově otevřen. Je to jen tak, tak. Doplnit nádrže, ať to domů domydlíme bez kolapsu.
Chocerady už za Čespou, ať probíhá zdařilý tukový výpal. Při pohledu na rychlost nechápu, že tady při Sázaváku, kdo chce puding, musí jet přes 20 km/h. Bobek s Čespou nás na Mukařově opouští, a mě s HonzouB odvleče domů Turista rychlodráhou přes Strašín.
Další březnová etapa za námi, ani vlastně letos nevím, proč to jezdím. Nějak chybí motivace do závodní sezóny, ale stejně ty večery po těch výletech stojí za to. Takové vnitřní teplo na duši, že jsme to zase dali! Díky výletníci na šlapacích strojích!