Cestou z Krakonosova cyklomaratonu jsem si rikal, ze bych mohl zkusit napsat report s co nejmensim poctem vet, aby byla nejaka zmena. Dalo by se to mozna vse shrnout do deseti vet, ale to by si tento maraton nezaslouzil, protoze to je vyjimecny zavod. O to vice, kdyz se k tomu prida tropicke pocasi, jake dnes panovalo. Rano me nabira ochotny Strejda s Rybou a po 6h vyrazime smer Krkonose. Jsem rad, ze muzu na chvili zmizet z bytu, ktery se promenil v saunu a teplota uvnitr byla 28st. Ranni cena ubiha rychle, posnidam, posvacim a v 8h jsem v Trutnove. Slunce zacina palit, takze se jdeme s McHammerem rozjet spis jen symbolicky asi na 6km, na vic se necitim. Coz neni dobre znameni, ale spoleham ze zavody a par tezkych treninku v poslednich tydnech se zuroci. Jeste si ve startovnim rostu vsimnout zahaknuteho zadniho radiciho bovdenu zahaklelo o rychloupinak cyklisty za mnou, to by byl asi pekny start.
V 10h je odstartovano, uz se tesim az nas zacne osvezovat ten tropicky vzduch. Jede se vcelku rozumne, na startu kolem 220 lidi, jestli jsem dobre slysel. Prvni brdek v pohode v baliku, horsi je to pri prejezdu polske hranice, kdy se po sjezdu v natazenem baliku trochu propadnu a hned je tam dira, kterou musim sjizdet, ale jsme tam i s Kolikacem. Ale prvni varovani v podobe zbytecneho vydeje energie je tu. V Polsku si uz situaci vic hlidam, ale mame tu 20km novy usek, kde je jeden asi 150m brdek. A v nem se to opet nepekne natahne, jedu srot a celo ujizdi. S vypetim vsech sil se spolecne se Standou Prokesem a dalsimi dotahneme, ale za nami uz nikdo. Jenze pak se zase totalne zvolni a tak zezadu doskoci dalsich 30 lidi vcetne Kolikace. Aspon mame sanci trochu pokecat, ale to se nakonec zase malem ukaze osudne, protoze staci chvilka nepozornosti a tim jak je balik pocetny a vepredu jedou profici z Elkovu Author a par dalsich skoro profiku, jede se docela trhane, chvili moc, chvili vubec. To mi moc nesedi, ale delam co muzu.
Pri prujezdu Lubawkou kde je prvni obcerstvovacka se to na kostkach opet slusne natahne, sice jsem relativne vzadu, ale nastesti ne uplne, takze jak se na cele zvolni, brzy jsem v pohode v baliku. Pak se zase nejede, V. Nezerka a dalsi jdou na toaletu, aby v dalsim brdku opet rozjeli tak nejak nenapadne tempo, ktere eskaluje do dalsiho srotu, ktery tentokrat ale nepolevuje ani ve sjezdu. Jeste ze jsem si hlidal Standu Prokese, sice jsme na konci celniho baliku, ale jsme tam. Jeste par minut se leti a je nas tak kolem 50ti. Blizi se najezd na Pomezni Boudy. Opet se rozjede nenapadne tempo, tepy leti nahoru, vznika dira, Mchammer si to jeste s jednim doskakuje a ja tady prohavam ten spravny moment. Mam kolem sebe dost lidi, takze cekam ze to nekdo zalepi, ale kdepak. Behem snad minuty je to pryc, jeste bych se mohl mozna uplne zrusit a dockvaknout si to, ale jelikoz se blizi finalni pasaz Pomezek, beru rozum do hrsti. V ten moment jsem trochu nastvany, protoze nase skupina moc nejede a je jasne ze celo uz neuvidime. Pomezky tak snad poprve vyjedu relativne v pohode, nahore preberu bidon od Terezy od McHammera a valime dolu. No valime, ani z kopce se moc nejede, takze nas zakonite sjede celo kratke trasy s Kuretem.
Nasleduje odbocka do Pece a blizi se Prazska Bouda. Piti mam dost, jidla taky, citim se slusne, narozdil od rady lidi z nasi skupiny, kteri maji o neco mene sil. Neni se co divit, vedro zacina byt spalujici. I Prazska Bouda se mi jede docela dobre, sice si davam, ale rezerva tam trochu je a dojizdime par jednotlivcu. Nahore jen chytim kelimek vody a nasleduje technicky sjezd a pasaz nahoru dolu. Prezit sotolinu, dojet jeste jednoho dva borce a zformujeme se v asi 10 clennou skupinu. Ve sjezdu je prijemne, trochu se zatahlo. Zato dole v udoli je opet dusno a vedro. Takze piju, dojidam posledni dva prosle gely od Kolikace a doufam ze se z nich nepozvracim. Ale ne, i tahly kopec nahoru az k bufetu ve Straznem jsem ve skupine v pohode. Tady definitivne vidim, ze jsem asi mohl byt dnes o skupinu vepredu, skoda tech Pomezek, ale beru to jak to je. Na bufetu beru bidon, trochu zmatky, ve sjezdu si to musim sjizdet, ale za chvili jsem zpet ve skupine.
Blizi se posledni velke stoupani na Cerny Dul, poodjizdi vysvihany borec v cernem dresu, ale pak ho zase mame. Podle vysledku vidim, ze to mozna byl nakonec slavny vitez Krusnotona R. Petzold. Kouknu na computer a zahlasim v dobrem rozmaru do skupiny ze je 34.5 stupnu. Nikdo nerekne ani slovo. V polovine kopce vidim, ze na horizontu je pred nami dalsi asi 5 clenna skupina a mezi nim jeste dva lidi. Trochu prislapnu a zahy je skupinka 20m za mnou. Chvili tak jeste jedu a cekam kdo se prida. Nikdo na to nevypada, ale me laka ta skupinka v dali prede mnou. Do cile 25km, tepy mi drzi pekne nahore, tak do toho prasknu a jdu naplno. Jedu srot po cely zbytek kopce, moje skupina za mnou zmizela, ta prede mnou se blizi. Dojizdim tu dvojici mezi nami, ve sjezdu si me docvakne L. Nemec od Vokolku. Ukaze je se jako dobry spolecnik, sice nejdriv taham spice ja, ale pak se taky protoci. Ja se az divim, jak mi to i takhle ke konci porad pekne jede, takze slapu naplno a pred sjezdem z Hradecku jsme za auty doprovazejicimi tu skupinku, kterou jsem chtel sjet. L. Nemec ve sjezdu malem nevybere jednu serpentinu, ze silnice se sbira V. Novak, ktery jinou serpentinu asi taky nedal. Lubos me dole doskoci a blizime se ke ctverici. Ta si ale taky zacina nastupovat a dva v modrem dresu odjizdi. Myslel jsem ze to je nekdo ze Sport Races, ale byl to mj. vitez Mamuta L. Hendrich spolecne s T. Satkem. Ok, tak tyhle uz jsem tedy nedojel, ale dva borce jeste jo. Hned jak jsme je s Lubosem dojeli, jsem nastoupil, aby se nehakli. Jeste vydrzet posledni brdek v Trutnove, ve sjezdu mi spadl retez na maly prevodnik, takze mi Lubos poodjel, ale to bylo jedno.
Jak jsem byl pod Pomezkami lehce rozpolceny, ze jsem tam mel vydrzet vice, mel jsem diky tomu moznost zazit Krakonose poprve opacne, tedy ze jsem posetril sily na konec a zurocil to v takovy pekny zaver, kdy jsem jel 25km "v uniku" a radu lidi jeste sjel. Mozna bych byl o par mist a minut vepredu, ale treba by mi taky totalne seklo a do cile bych se protrapil. V cili rychle do sprchy, probrat zazitky s kamarady, za chvili je tu i Strejda, ktery to take zvladl s bravurou, pockat na vyhlaseni a pak se skrz velkou bourku pred Hradcem pomalu vracet zpet do "normalniho" zivota. V tropickem pocasi byl dnes vitez kazdy kdo dojel, prumerna teplota byla skoro 31st. Premyslim kolik vet tenhle report ma, pocitat to nebudu, ale vic nez deset jich urcite bude!