1.poločas:
Obědvám a koukám na své video z loňských Doks, hlavně na úsek Čečelice-Býšice, kde sem se pekně zrakvil a pak se trápil zbylých 60km na samotku do cíle. Balim věci do báglu a vyrážím, ujišťuji se ještě, že mám vše. V polovině cesty na kruhák mi dojde, že sem si zapomněl vzít kamerku...jedu už tak pozdě, tak se nevracím. Zdravíme se a vyrážíme vstříc teplárně. Po zaplacení se fotím, a už lletíme na start, kde není poznat kde končí 1. balík, podle barev čísel vidím, že momentálně jsme ve 2. balíku, který ucpal celou silnici. Klestím si cestu s Lukem škarpou a v tom se zaváděcí auto rozjíždí, kvapně nasedáme a v mžiku se letí přes 40kmh. Vlajeme na chvostu, ale jsme v háku. Přijde mi, že se jede stejně rychle jako loni.Před Všetatama nám 2min stopku vystaví projíždějící vlak. Do Čečelic už je to kousek - vemu za svou Kolíkáčovu radu, abych si před nimi najel více dopředu, abych se mohl prosívat. V přehledném úseku najíždím kousek za čelo balíku zleva, bohužel se mi nepovede lépe zabudovat a sem tak na větru...Až mě překvapuje jak to bere síly, takže pod Čečelice nepřijíždím zrovna fresh. Točka vlevo a frnk všichni letí a já předčasně shazuji na malou a mentálně to vzdávám. Vidím Piráta s Lukem jak hákují chvost balíku, ale ani na ně zdaleka nemám. Jedu tedy na co mám ne max šrot...ve sjezdu dojíždím jeden korálek a spolu jedeme Býšicemi, kde je další kopeček, říkám si jo, tady bych stejně vypadl. Na hlavní vídíme Luka, který jede sám a za chvíli ho sjedeme. Je evidentní, že přepálil Čečelice jako já loni. Jedeme ve trojici, tak se snažím trosku tahat. Cíl je vylepšit loňský bídný čas. Za Řepínem nás doletí jeden borec ve Sweep dresu a sjedeme jeden korálek. Pořád je tu Luke, má sice křeče v břiše, ale ject s druhou šlapkou v grupě se mi na závodě nepoštěstí často - má to hned jinou šťávu. Točíme do údolí a poctivě se střídame, jedu tady v grupě o dost rychleji jak loni sám solo. Odstřídám ze špice a najednou koukám Luke zmizel, otáčim se a nikde není vidět, málem při tom narazím kolegy z grupy. Říkám si, že asi chytl defekt. Do 50km se citím dobře, násobně lépe jak loni. Na Romanově se naše mala grupa rozpadá a nahoru vyjíždím druhý z grupy. To už , ale přes nás letí čelo 2. balíku. Na kostkách ve Mšeně přese mne letí další a s nimi Kolíkáč. Po kostkách už to, ale bolí. Snažim se hákovat Šindelára s dalším borcem, ale chtěj jet kolotoč, tak se jim 2x protočím a víc už nedám. Ach jo do cíle ještě 18km a bude to opět boj o přežití...Najednou mi to tu přijde nějaké kopcovaté - každý brdek bolí. Přijde mi, že všichni z 2.balíku letěj nějak strašně rychle a jakmile přijde brdek já se loučím. Začínáj mě strašně bolet trapézy, ale na cestu je třeba koukat sou tu velké díry. Utěšuji se tím, že aspoň bude o pár minutek lepší čas než loni. Nakonec o 2min asi (v podstatě 4 se šraňkama).

2. poločas:
S Pirátem a ostatníma klukama dáváme hned pivo v Tachově v hospodě. Pirát, ale záhy balí a mizí do Prahy (škoda, Doksy bez přespání jsou jen tak napůl). Přesouváme se na terasu, kde si dáváme řízek s bramborama a pivo. Po vyhlášení se jdeme vysprchovat a na terasu ukázat, kdo tady má nejlepší tým. Bobek nosí piva a brambůrky a Barbados skleničky se šampusem. Kecáme a děláme fotky a posíláme je hned do kanálu na WA. Najednou je tu 2.,3.,4.,5.,6. a ni už nevím kolik těch šampáň bylo. Ve 24h padla mříž na bar a my vyslechneme historii o založení závodu od p.VLKA - Bobajz dokonce část natočil pro další generace. Bylo to velmi poučné. Před spaním, ještě vyloupíme Oťasovi vyhraná píva - přece je nepoveze zítra do Prahy. Robert je opět hlučný a huláká na celou chatovou osadu. Spát jdeme asi v 1:30. Ráno s Barbadosem zaspíme, a vzbudí nás kluci už oblečený a nachystaný. Za 5min vyrážíme a na benzínce za Doksama si dáváme kávu a snídani. Jedeme docela na pohodu za což jsem rád po včerejšku, ale i tak těch 90km dáme asi za 3h20.

Takže za mě závod 5/10 (zpočátku zklamání z brzkého vypadnutí, ale možná to tak po loňské zkušenosti bylo lepší). Terasa, přespání a návrat se šlapkama 10/10.