Ráno zima, že by létem rozmlsaného cyklistu nevyhnal, ale vzpomínky na zimní polabí velí trénovat a nejlepší trénink je závod. Věřím v krátký-krátký, ale do auta jdu radši v civilu, kalhoty a bunda... V Lužci u kulturáku už teploměr ukazuje 10 stupňů a slunce ohřívá vzduch na přijatelnou teplotu. Na registraci je jasné, že to bude komorní závod a jako tým budeme mít početní převahu. Taktika je jasná, Hulis tu byl třikrát druhý a chce vyhrát, k tomu má silný tým Bonza, Kapra, Baska, mě a ještě pár kamarádů :-)

Nálada před startem je dobrá. Balík asi třiceti lidí vyráží a šlapky se drží v popředí. Prvních pár kilometrů se peloton jen nesměle rozjíždí, ale s každou stovkou metrů se trochu zrychluje. Po chvíli už se jede regulérní závodní tempo a na čele je hodně oranžovo. Cíl je udělat to těžké. Krásně se rovnáme na špici, Kapr tam je pěkně dlouho a když už má přijít řada na mě, zjevuje se krpál, co bych snad v Polabí ani nečekal. Naštěstí je krátký a tak jedu naplno. Nahoře jsme ve 4 nebo 5 ti i s Hulisem, ale rychle dojíždí další. Po první selekci 13 lidí, bohužel Basko a to kousek nedal, ale pořád jinak tu všichni jsme. Pár lidí to zkusí po rovince a mě to začíná docela kousat. Cožpak o to, párkrát se to přežít dá, ale tak nějak začínám tušit, že tohle dlouho nevydržím. Navíc se nepodařilo odpárat Hulisova soupeře a Hulis to začíná zkoušet na každém brdku. Na jednu stranu se na to moc pěkné dívá, ten kluk má teda pořádnou formu. Ale z mého pohledu na to koukám z čím dál větší dálky a to rozhodně není dobře. Najednou už není síla držet se na čele té skupinky, jenže na konci to bolí snad ještě víc. Několikrát lepím menší díru, v jednom táhlejším brdku už je díra snad 30 metrů, ale zase se vracím. Ale za chvíli je tu další brdek a další nástup, pak ještě jeden a já pozoruju jak sirky v krabičce mizí.

Projeli jsme 20.km, tedy čtvrtina trasy a mám fakt dost, teď bych potřeboval aspoň pár minut v klidu. Jenže ne, je tu další brdek a zase díra, nahoře už není síla doskočit si to zpět. Navíc jsem tu zůstal sám, škoda, nevypadalo to, že jsem jedinej na limitu a před chvíli jsem jednoho dotahoval zpátky do skupiny. No nic, za mnou nikdo a tak jedu sám asi 10 km, než se konečně za mnou objeví menší skupinka. Docela jim trvá mě dojet, tak si řikám, že to dnes není tak špatný. Vcelku v pohodě se zapojuji, je tu Basko, jede se pomaleji než na čele a pokud se nebude nějak moc nastupovat, tak bych tu měl v pohodě vydržet, takže neváhám a zapojuji se do střídání. Nikdo se neveze, i když někteří střídají čím dál míň, jak asi ubývají síly, ale proti tomu se nedá nic říct. Vlastně být nás víc (než 7) nebo trochu přidat, tak skoro ideální skupina.

Návleky na ruce i rukavice už jsou dávno v zadní kapse a tak nezbývá než užívat tenhle průlet Polabím. Ještě pár brdků, krásně v tempu, ze sedla, aby nikdo nenastupoval, ale dali jsme to všichni a už tu bude cíl. Ještě si pohrávám s myšlenkou vzít za to někde před cílem a zkusit dojet sám. Nakonec to ale zavrhuju, protože minule mi to nevyšlo a po rovině bych byl asi dojet. Navíc 7 lidí je docela dost a mohl bych si zkusit první pořádný spurt... Pár km před cílem je vidět, že už po sobě docela koukáme a když slezu ze špice, v zadu skupiny je docela těsno, až mě zas napadá tady vyvětrat, ale nakonec se držím strategie spurt. Lidi neznám, tak jsem si je aspoň otipoval a vybral si kluka, co vypadal silně. Navíc si našel docela pěkný místo, takže se řadím za něj a čekám co se bude dít. Do vesnice vjíždí na třetím fleku, já 4. Přijde mi to ideál. Pravá do cíle a čekal jsem, že tady za to někdo vezme, ale dva lidi rychle ještě od střídají a můj vodič je najednou na špici a nejede, asi mu přijde brzo spurtovat, což mě taky, ale už není za koho se schovat. Hm, tak s tím se nepočítal, jenže čas přemýšlet teď není tak se prostě zvedám a zkusím to vydržet až do cíle. Sám jsem překvapen, jak rychle najednou letím a musím ještě přeřadit, čehož využívá Basko, aby se podíval vedle mého kola, ale to je vše, ještě pár wattů zbylo a odrážím i jeho nápor. První dva oranže ze skupiny, to je paráda.

Komorní závod, ale milá atmosféra a parádní rozjetí před nedělí. Mohlo to být lepší, ale i tak sem si odnesl spoustu zážitků, 20 km na čele závodu. Tentokrát spokojenost.