Tradice je potreba dodrzovat k akce Hura v rijnu na Jested k nim jednoznacne patri. Pocasi nam Kapr objednal naprosto luxusni a tak se v sobotu v 7h rano vydalo 7 statecnych na cestu z Haju. Ja si to strihnul primo od bytu na Kacerove, takze jeste skoro za tmy. Rano teplo zadne neni, ale dres, vesta a vetrovka chrani spolehlive. Pripojuji se Karl s Camrdou a mirime do Sojovic. Kolikac s Camrdou jsou trochu vystraseni jestli to ujedou, ale je mi jasne ze to daji v naprostem klidu, jak je znam. Pred Sojovicemi kolem Labe je pekna zima u reky, asi 7 st, takze vsichni klepeme zuby a vyzyvame slunicko, aby konecne zacalo trochu hrat. Je sice pul devate, ale pocitove to je jako 7h rano v srpnu.

Pripojuje se Kapr a mirime smer Jested. Nalada stoupa, teplota take. Tradicne jsem se moc nevyspal, ani moc nenasnidal, coz dohanim za jizdy, i kdyz jak je clovek promrzly, tak vyndat neco ze zadnich kapes pres vsechny ty vrstvy obleceni neni uplne lehke. V Holich Vrsich se akorat chysta cyklokrosovy zavod, prijemne zpestreni videt ze i v mladezi je dost cyklistu. Zahy se pripojuje McHammer a to uz mirime pod Jested. Uz se otepluje, takze do kopce sundavame prebytecne vrstvy. Tim ze nas jede dohromady cca 10, tak se jede bez vetsich prostoju a pekne to utika, defekt zatim take zadny nemame. V kopci za to vezme nenapadne McHammer s Karlem, odjedu s nimi, ale v prudke pasazi mi take odjizdi. Jedu si svoje, takze je mam porad na dohled a vidim, jak McHammer nastupuje Karlovi. Asi by mu odjel, ale v pulce kopce na parkovisti konci interval a pak uz jede volneji. Ja jedu svym tempem, tj. skoro naplno az nahoru, kdyz uz tu clovek je a trochu to jede, tak je skoda to nevyuzit. Nahoru tak dojizdim par minut za Karlem, zahy ale dorazi Camrda, Kolikac a zbytek. Rychle vrcholove foto, protoze tim ze je hezky, je tu tradicne hodne lidi a taky dost fouka.

Letime dolu do Osecne na tradicni bufet, ale obchod je zavreny, jsme tu tesne po 13h. Nastesti nam pani jeste otevre a jsme zachraneni. Pak uz je teplo a je cas jet v kratkem kratkem. Cesta docela ubiha, byt asfalt je rozbity. Kapr nam sice zkrati o par km trat k nemu do Sojovic, ale zato tam vlozi krasny kostkovaty usek do prudkeho kopce, vsem se ale to libi, jsme dnes nejaci rozjeti. Jdu na spic s Karlem, ostatni zacinaji hlasit ze toho maji dost, mne se ale ted jede docela dobre i kdyz po tech skoro 200km uz to take neni zadarmo. Nastesti jsou tu Sojovice a velka hostina u Kapra. Kdo byl, tak vi, kdo nebyl, mel by to nekdy zazit. Polevka, buchty, pivo alko i nealko, kafe a mozna i nejaky ten panak slivovice jsem tam zahledl, mne se to samozrejme jako abstinenta netykalo, ze ano!

Jeden by tam sedel na slunicku a v teple klidne do vecera, ale my se jeste musime dopravit 40km do Prahy. Vyrazime po pate a je to zase jedna velka rijnova euforicka jizda. Slunecni kotouc pomalu ale jiste klesa k horizontu, ale Praha uz je na dostrel. Camrda chysta jeste pomaly defekt, ale to uz jsme skoro doma. Loucime se na Hajich a kazdy si to uz dotoci svym tempem domu. Rano me kluci lakali na trikilo, teoreticky by to asi slo, ale clovek by si neuzil vsechnu tu paradu kolem a posezeni u Kapra, a to bylo dneska vic dulezite. Presto je naprosto super vyjet v pulce rijna s rozbreskem svetla a dojet za soumraku v kratkem dresu a letnich teplotach a na tachometru mit pres 260km, pocity naprosto podobne jako pred dvema tydny ve Spanelsku a jen potvrzeni toho, ze nezalezi az tak na miste, ale na parte lidi kolem, to dela atmosferu, to tvori zazitky! Cele tohle se povede asi jenom v tom nasem oranzovem klubu a to je na tom to krasne! Velka rijnova euforie je za nami, sezona konci, ale vsichni se uz tesime na tu nasledujici!