Nabitý cyklistický týden zakončit pořádným wobjížděním do epického Bydžova. Středa s Baskem, Lukem a Sabinou a čtvrtek a pátek se nechat vláčet za Camrdovou zástěrkou. Krátké a intenzivní, to sobota bude v jiném duchu. Jedničky nebo blatník, řeší za mě HonzazB, který hlásí, že bude lepkavo. Tak co, je to placka, žádné kopce, to bych měl na blatníku zvládnout. Ale znáte to. 6-7 hodin v sedle dokáže stále překvapovat.
Mlhoš hází blesky na ranním kruháku svým novým švýcarským klenotem a elastickým oblečkem, tak to ty kila shodil hodně rychle! Oťas na karbonu, Basko a HonzaB na blatníku, stejně tak Camrda na T. Valíme do Mstětic, cestu nám zpestřuje borec v Opelu, který nás vybržďuje již na kruháku a pak se zjevuje i před Běchovicemi, toho snad na nás někdo nasadil. Pak Oťas zjišťuje, že silnice je nějaká hrbolatější než obvykle, ale je to nakonec jen jeho vylezlá zadní duše. Nadržený Mlhoš s Camdou napřed na sraz, ať podají zprávu o našem zpoždění. Kapr, Barbánek, Karl, Trungy a Igor. 11 kusů si užívá opojné skupinové terapie do Poděbrad. Dvojička s Barbánkem to je kabaret, 200 wattů posílá do pedálů a 50 wattů do svých mluvidel. Se svými 30 kilometry v tomto roce, zdvojnásobuje svůj nájezd již v Mochově. Je to pořádný srdcař a střelec!
V Poděbradech se loučí duo Mlhoš a Camrda a my si začínáme užívat prázdných silniček. Na mých stehen se hodně zapíše Igorova a Oťasova špice, která trvá snad 20 minut a mě to bolí i v druhé brázdě. Děsím se té mojí špice, navíc ještě s našláplým Trungym. Nohám se nechce, zimák nejede, a navíc v hlavě ta štreka nazpět. Silnice konečně lepkavé a zimáci jsou aspoň chvilku výhodou. Vítr fouká z pravoboku, ale je to slabý odvar Sabine. Rádio Barbánek stále hraje, a tak si jen užívat dobité cedule Královohradecký kraj. Neklamné to znamení, že spásonosná pumpa je na dostřel.
Vzpomínky tečou, jak ta hnědá břečka z automatu, Barbánek ukazuje foto své ženy na mobilu, když se seznámili. Neskutečné, jak ji dokázal vyšvihat v průběhu manželství. Omlazený – ostříhaný HonzaB je k nepoznání, vypadá jak junior. Oťas nás pozval na colu, na pumpě vyměnili židle za barový židle a vysoký pult. Ztěžka se na ně sápeme. Nálada graduje, navíc když vlajky vlají tím správným směrem. Společné foto a stížnost Igora, že jedeme moc pomalu.
Obkroužit legendární kruhák, odkud je všude blízko a na špici se usazuje Igor s Trungym. To je let. Vítr pomáhá a Městec je tu neskutečně rychle. Tady před pár lety podobně úřadoval Léňa. Zimáky do pravé brázdy, kde to je zadarmo. Překlopilo se to ve mě, nohy se roztočily a začínám si to užívat. Basko řve nadšením, kluci, co jeli před rokem vzpomínají, jaké to tady bylo trápení. Barbánek stále ladí svoji frekvenci mluvení, a pomalu i frekvenci šlapání. Pár postrčení, aby byl součástí tohoto mejdanu i nadále. V Nymburku to točí na Brod, pěkná poctivá práce Barbadosi!
Kapr se loučí na Sojo a většina na Kozovazy. V Bydžově jsem ještě plánoval někde pumpu před Prahou, ale teď to vypadá, že jen vyčistíme zadní kapsy a termosky. Teplota stoupla na 10 stupňů a ty zimní hadry jsou příliš, tělo tedy již teď připravuji na večerní saunu. Trungy a Igor se loučí, taky moc děkujeme, byli jste parádní lokomotivy! Karl se ujímá špice a svým rozvážným tempem nás vleče do svých domovů. Zase nedám dvoukilo, ale už se nechci dále koupat v tom rybníce pod bundou.
Dnes to klaplo, dnes to přišlo! Wobjížděcí sen, Bydžov na zimáku, to se prostě počítá. Děkuji všem za krásné špice, obdiv Barbánkovi, který s velmi nízkým nájezdem dokázal bavit celou grupu i pumpu! Směrem tam, jsem byl hodně okoralý a s hrůzou jsem očekával, co se bude dít nazpět. Ale pumpa nakopla, pak vítr z levoboku a do toho rychlá a dlouhá špice Igora s Trungym, která nás hodila do Městce jako nic. Pak jsme se poctivě točili, vítr pomáhal a už bez servisní zastávky na pumpě dolítli do zasloužených van. Pecka pecek, jak by řekla legenda Kapr.
Sobotní večer, ceremoniál v parním nárazu, řine ze mě pot jak na Kozovazech. Koukám na ty všechny obtloustlý páprdy kolem mě, na ty jejich panděra a krky, jak sloní nohy. Kdo z nich by dal Bydžov na kole? … Jó blažený to pocit, díky oranžoví střelci, že jste!