První březen si nemohl přichystat legendárnější otvíráky sezóny: Kurne-Brusel-Kurne a Praha-Ústí-Praha. Já samozřejmě volím ten delší (201 vs 226 km) a vyrážím ráno na Jížo. Tentokrát se snažím nic nepodcenit a cpu se už od večera. Je teplo, a tak bunda zůstává doma, teplý dres s termotrikem by měl dostačovat. Zadní kapsy váží snad dvě kila, abych se vyhnul případným problémům s jídlem.
Tradiční pozdravy na jížu, před T nabíráme další cestující. Zatím všichni na smluvených zimácích, jen Turista na jednici – v balíku to jen zašumí. Přesun do Mírovic v poklidu, než vyjedeme z města a foukne do zad. Pak se splaší Turista s Rybou, rovinky letíme 45 km/h a HonzaB to trefně glosuje. Po některých hláškách mám problém udržet se na kole.
Balík už se pěkně rozrostl a v Klíčanech se přidávají další. Napojujeme se na hlavní, po které se dostaneme až do Ústí. Před Veltrusy to s HonzouB brzdíme na špici, než tam pustíme Turistu s Rybou. Pak se nějak nemůžeme srovnat, místo ze špice se střídá z druhé pozice, občas se brzdí, když se náhodou podaří dojet první dvojičku. Basko se dívá za sebe na kruháči a opírá se přitom o Karla, uf… to zas bylo těsný a Karl má teda smůlu. Konečně se dostáváme k Labi, trochu mě děsí, že do Ústí je to ještě 20 km a já už mám najeto 90 km. Podél Labe je mokro a asi 7 stupňů (před chvílí bylo 12), což způsobí další přeskupení balíku. Po pár sprškách od Baska se taky sunu dopředu, ale tam je zas Turista na jednici, tak chvíli trvá najít si místečko za zástěrkou. Ještě foto se Střekovem, průjezd do nové sezóny po Mariánském mostě a vytoužená pumpa je tu. Garmin ukazuje 111 km a přes 2000 kalorií, tak se radši cpu, co to jde.

A teď to přijde, první jarní šrot (teda plánovaný, ono už to párkrát bylo i v zimě za hranou, že :-) ) na Sebuzín. Úkol od trenéra je jasný. Sice jsem plánoval, že cestou pod kopec trochu víc pošetřím, ale pořád se cítím v pohodě, tak mi ani moc nevadí jet přípravu s HonzouB na legendární kruháč. Dostávám ještě nějaké info ke kopci od Kapra s Kolíkáčem a jde se na věc. Kolíkáč za to bere hned v úvodní stojce, já se snažím, aby mi neujel. 600W na úvod bych si mohl odpustit, ale se sklonem se srovnává i tempo a já se snažím plnit úkol od trenéra. Pár borců odletělo, já tvořím skupinku s Kolíkáčem, Kaprem a Baskem. Bolí to víc, než jsem čekal, Basko parkuje a já si užívám sám s legendama, úplně na limitu. Nakonec jsem asi minutku a půl před prvním horizontem povolil a dojel si to v klidu… no trenér mě doma nepochválil, prý se to uviset dalo… ach jo, ta hlava.
Nahoře se předpisově čeká a pak krásný sjezd za odměnu. Prý se to tu vleče a do Štětí daleko, natož Mělník, ale mě to vcelku odsýpá. Sluníčko hřeje, za chvíli už přelézáme Labe ve Štětí. Jede se klidně, všichni stíhají, prostě jarní pohoda. Jen Turista s jarními květy na helmě už dávno vykvetl a pravděpodobně už je na pumpě v Mělníce. My si ale ještě užíváme druhý břeh Labe, než klasicky kolem zámku zamíříme na zasloužený párek. Opět se cpu, ale asi to nebyl úplně dobrý nápad, protože za Mělníkem se mi už nejede tak dobře jako předtím. Žaludek trochu protestuje a já trochu propadám panice, jak to vlastně dopadne.
V Mratíně jsem se ale nějak srovnal a jede se zas fajn. Jak se blíží km číslo 200 nálada graduje. Vlastně už nevnímám kudy jedeme. Vím, že tudy nejedu poprvé, ale vlastně nevím, kde jsem, ani jak daleko ještě. Jen spokojeně šlapu a poslouchám to švitoření v balíku. HonzaB tam hodí pěknou scénku na téma ukazování děr a najednou je tu Černý most a konečně vím, že domů už je to kousek. (teda v dnešním stavu, už jsem tu taky byl ve stavu, že to bylo pěkně daleko) Turista s Rybou mizí, Basko s nimi. Zbytek už jen poklidně dojíždíme. Baska nám ještě vrátili bez udání důvodu ve 14-denní lhůtě a tak si může zase zalézt do háku a pak nás pobavit spurtem v brdku v Hostavicích. Přeletět stojící balík, co řve, že seš blázen a zvedat ruce nad hlavu, to nevymyslíš! Měcholupy, Petrovice a abych to neměl stereotypní, tak to vezmu ještě přes Kateřinky a doma krásných 226 km. Kecám, jel jsem přes Kateřinky, jen proto abych od Kolíkáče slyšel “kluci miluju vás“ :-)

Zas to bylo krásný. Společensky to nemá chybu nikdy a tentokrát myslím, že i osobně jsem to zajel dobře. Jídlo už bylo asi lepší, ale ještě to bude chtít poladit složení. Každopádně díky všem, užil jsem si to a gratuluji všem co to objeli, zadarmo to není a v létě se nám to snad vrátí.