1, Jak hodnotíš sezónu 2019?
No sezóna by se měla hodnotit v kontextu cílů, ty jsem si v prosinci 2018 napsal do deníčku následující: účastnit se víc závodů (v 2018 jsem jel jeden, první), najet 7000 km (v 2018 to bylo 4900) a najít si skupinu nebo tým a zvykat si na jízdu ve skupině. Výsledek je 23 závodů, 13238 km a tým, o kterým se mi ani nesnilo. Ne, lepší to opravdu být nemohlo. Jenže to není všechno, poznal jsem zimní výlety, pak jarní, letní a podzimní výlety, Koloděje a tu atmosféru na závodech, kde se vždycky najde někdo v oranžovém dresu. Užil jsem si skvělý soustředění na jižní Moravě a neumím si představit, že bych tam letos chyběl. Skoro z každé vyjížďky bylo tolik zážitků, že reporty se psaly samy a v důchodu ušetřím za knihy. Navíc, když jsem na jaře viděl, že se dost zlepšuju, začal jsem si malovat sezónu 2020 a jak pojedu na Zlaťák a dám Krušnotona 250km. Pak mě Iceman přesvědčil, že Krušnotona dám a nakonec jsem neodolal a i na ten Zlaťák se vydal i když "jen" 200km z Nymburka.

2, Nejkrásnější zážitek ze sezóny 2019?
14.ledna jsem napsal do formuláře žádost o členství (mimo jiné, že rád jezdím rychle - teď se tomu řechtám, protože to co jsem si představoval se nerovná ani Turistovu hlemýždímu tempu) a 16.ledna jsem v Modleticích potkal Kolíkáče s Icemanem a hned se jim představil. Věděl jsem prd, kdo to je a snažil se vypadat, že si můžu v pohodě povídat, hned mě na víkend do Polabí a od té doby ten nejkrásnější zážitek trvá, zimní výlety, Ješťěd, Orlík, Zlaťák, peklo na Luční i pohoda v Kruškách a mnoho a mnoho dalšího co následovalo...
A kdybych měl vybrat něco co nějak pozitivně pohnulo mou myslí, tak určitě Krušnoton, ukázalo mi to další možnost pojmutí závodu, kdy se nemusí tolik řešit čas, dalo se pokecat, pomoct si navzájem a stejně si zazávodit a mít dobrej pocit z odvedený práce. A trochu podobně ještě pouťák před Extraligou ve Svijanech, kde jsem si poprvé vyzkoušel opravdové závodění s tím vším hlídání si úniků, přemýšlení, kde nastoupit a kde rozhodnout a bylo z toho druhý místo, vyhlášení a vůbec zážitek o kterým jsem ani nesnil, že bych mohl v životě zažít, ten průlet přes pásku, když hlasatel hlásí vaše jméno a tým.

3, Nejhorší zážitek ze sezóny 2019?
Původně jsem si myslel, že to bude Bechyně, kde mi to kvůli rozpojenému řetězu odjelo 400m po startu a já jel zbytek sám přesto, že jsem si věřil, že tady pojedu s čelem až do cíle. Ale zpětně jsem za to byl taky rád a ukázalo mi to, že i sám umím jet pěkně svižně a předjel jsem hodně lidí. Takže asi nic není, pády drobné, zranění pár modřin, za mě pohoda.

4, Nejlepší šlapkovská hláška či úryvek z reportu 2019?
Sjedu ještě zadarmo do Skalice, odpojím se a pak už jen údolím a Habrem k domovu pěkně za své, v komfortním módu, tak, jak se na můj ročník sluší.
Pak jsem ztratil mozek. Moje GP 4000 totiž drtí kostky ve Skalici. Před Sázavou se vzpamatovávám a jímá mě děs a hrůza.
-- Iceman, Koloděje 15.8.
Hlášek bylo spoustu, ale tohle je pro mě krásnej příběh, kterého jsem naštěstí mohl být součástí. Navíc Koloděje se pro mě staly společenskou událostí a nepřijít podzim, asi by se ze mě stal alkoholik, dvakrát týdně na pivo, to normálně nepraktikuju. :-)

5, Nejlepší šlapkovské foto sezóny 2019?
Z Krušnotonu, kluci si práskli 300 km a bylo to na titulce Chomutovskýho deníku.

6, Nejlepší šlapkovský report sezóny 2019?
Vážím si každého reportu a rád čtu i ty starší z okénka historie, už jsem takhle zabil pár hodin, takže pište, má to smysl!
Pro mě nejhezčí od Kolíkáče:
Kolíkáč – Dycky Posázaví! - poutavý popis, emoce a euforie v závěru, to chcete jet příště s ním.
A nejužitečnější od HotGeorge:
HotGeorge – Hromadak po peti letech - festival bolesti! - krásná možnost nahlédnout jak to vypadá na čele závodu i pro obyčejné smrtelníky včetně wattů co jsou k tomu divadélku potřeba.

7, Jak probíhá zimní příprava?
No, jezdím dnem i nocí. :-) Pořídil jsem trenažér, abych mohl jezdit i večer po práci a zatím docela objemy naskakují. Ani se moc netěším, až to z jara začne bolet, ale doufám, že mi to démon rychlosti trochu vykompenzuje. Zatím to vypadá, že by to mělo být lepší jak loni, tak snad jsem na dobré cestě.
Přihlásil jsem se na etapák o 6ti etapách v Alpách, tak se snažím trénovat bez zbytečných dnů volna, ten mám jednou max dvakrát v týdnu a chodím i do delších vyjížděk z únavy. Na jaře uvidíme, jestli to mělo požadovaný efekt. Jo a začal jsem zas běhat, ale to jste si asi všimli...

8, S jakými cíli vstupuješ do sezóny 2020?
Aneb ušij si na sebe bič... no chtěl bych se dál zlepšovat, hranice 15000 km láká. Stejně tak jaké má mít člověk cíle, když už byl třetí i druhý ...
Jenže místo pouťáku ve Svijanech, který jsem opravdu letos chtěl vyhrát, bude asi mistrák SAC a ten nevyhraju... takže to moc nevidím.
Ale chci důstojně dokončit Tour de Korutany, to bude samo o sobě těžký. Věřím, že letos padne tříkilo a v závodech se posunu o pár skupin vpřed oproti loňsku. Hlavně si ale chci dál užívat výlety a rád bych se stal i platným domestikem pro některou z našich star...