Wobjížděcí období nastalo, sledovat celý týden větry a pak si v partičce vyfoukat o víkendu hlavu od blbostí. Dnes to padlo na Štětí, zavzpomínat na památný švih v roce 2017 s Camrdou a Mlhošem, kdy jsme se probíjeli přes sněhovou pokrývku k pumpě. Ještě zbývá vyřešit most ve Štětí, který zmizel z map z důvodu rekonstrukce-stržení, ale dobře informované zdroje hlásí, že je již málem hotový, jen překonat pár překážek na začátku a na konci mostu. Letošní počasí se zdá lepší, ráno suché chodníky, ale silnice už nahazuje jemnou solankou. Na kruháku překvapivě vrchní silničář Tomáš B. a pak již slibované legendy Iceman a Mhoš a jejich ikonické šlapkovské bundy z roku 2007. Taky mám jednu z té várky, ale dnes zůstala doma, jedu jen v jednom funkčním tričku a letošní zimní bundě. Oťas, Basko a Profesor zaplňují kupé dnešního vláčku, stejně tak Camrda s Lukem na T.
Cyklostezky z důvodu náledí vynecháváme a valíme to po hlavních silnicích, které jsou při nedělním ránu bez provozu. Do Mírovic nám to zpestří zatažená zadní brzda Profesora a pak setkání s Karlem a Bobkem přesně podle plánu. Ke komfortnímu wobjíždění to ale má daleko, jelikož tady silničáři neúřadovali a silnice je místy jako kluziště. Jedu s odlepem, jen sleduji, jak reaguje skupina přede mnou na nebezpečí na silnici. Ale musím před všemi smeknout, jelikož nenastal žádný problém, skvěle jsme to zvládli a za Kostelcem už zase valíme na Mělník ve vyrovnaných dvojičkách. Koukám, že máme na Vlčáka trochu náskok, ale ten maže Mlhošův defekt, takže pumpa v Mělníce je podle plánu v čase 10:02h. Ale Vlčák nikde …
Odbočku na most pod zámkem jsme zahlásili trochu pozdě, omluva klukům na špici. Pak znovu bruslení a moje bolavá špic s Camrdou ke komínům elektrárny. Vítr je tady znát, jet tady sám, tak zdechnu. Ale v grupě je to opojné, poslat tam pár desítek metrů na větru pro kamarády, kteří vám to za chvíli vrátí. Most přes řeku již opravdu stojí, jen přeskočit plůtky a můžeme se oddávat pumpě. Nálada rozkvetla do jarní krásy, navíc když pohled na vlajky dává tušit, že to bude omamný let do van a divanů.
Před Štětím jsem koukal na hodinky, a předpokládal příjezd domů až kolem 15 hodiny, ale ty cesty nazpět jsou nějak vždy kratší, takže to vypadá dokonce i kolem 13 h. Jen kdyby nás nezdržoval Profesorův blatníček, který nedostal rumíček!
Jo povedlo se to, poklona navrátilcům Icemanovi a Mlhošovi, kteří to zvládli levou zadní, poděkovaní ostatním za špice a bravurní ohleduplnou jízdu na náledí… první díl wobjížděcího seriálu 2020 jsme napsali a už se moc těším na další!