Dolů krátký a nahoru dlouhý. Je kosa, ale je to závod! Z první lajny odpálit 16.ročník POSu a myslet na těch 16 let dozadu. Nohy z nebes, a tak chvíli potáhnout špic a zkusit propagační únik. Parádně se zahltit a zjistit, že tělo je proti. Fouká a za každou točkou pořádný šrot. Motám se na chvostu očesaného prvního balíku. S oranjes jsme tu jen s Baskem, bez strategie, bez plánu. Ale ani ostatní týmy, tu bůhvíjak týmově nejedou. Prostě to obkroužit a v závěru mít síly na spurt.
Luke s Oťasem bezvadně fandí v točce před tratí. Další točka a jedeme vstříc větru a mírnému magnetu. Prásk ho! Vpravo to lehne a nebude to jen jeden borec. Další to pokládá uprostřed na asfalt a zezadu jde přes něj další parádním saltem. Jen kdyby tam byla žíněnka, takhle to nehezky bouchne o tvrdý živičný povrch. Auuu, nechci jít do nich, tak to točím směr škarpa a pole. Ustávám to, ale musím vycvaknout. Tretra zajela do měkké oranice až po ponožku. Nemohu nacvaknout a dívám se na tu spoušť kolem sebe. Kluci, jste dobrý? Zvedají se a nadávají. Snad to bude dobré …
Balík zmiznul, ale mám chuť ho dojet. Ale tretra s kufrem plným bahna je proti. Konečně jsem to vyklepal a mažu za balíkem. Za mnou další dva borci. Očekávám, že mě sjedou, ale nějak se k tomu nemají. Ale balík sám nesjedu. Svěšuji a čekám. Jsme ve třech a točíme kolotoč, je tu kamarád Ryby – Alexey Stepanov. S Alexeyem si vyhovujeme, ten třetí je nějaký bez sil. Tak po chvíli jen ve dvou. Hecuji to, ale balík stále v dáli. 2 okruhy časovkou dvojic a jsme odměněni. Balík se šetří na spurt a my si do něj dolítáváme. Jen jsem nějak neodhadl, že už bude cíl v tomto okruhu. Až doma zjišťuji problém s čidlem a tím pádem jsem měl méně kilometrů na budíku. Tak se jen nechat spláchnout v přívalové zadní pěně té rozbouřené první vlny o celkové prvenství.
Nakonec tedy spokojenost, bez pádu, v prvním balíku, jen to bahno z kufru jsem doloval o trochu déle :-)