Čtvrteční mrazivý průplach nutí vytáhnout ostrou zimní výbavu, ani sobota nám nepřinese cyklistické počasí. Potvrdit si ranní srazy a účasti, nemá cenu něco posouvat a měnit, chceme zažít společně ten přírodní hegeš, lepší, jak řešit pracovní srajdy. Luke trochu nakřáplý to nakonec nedává, ale chce poslat online sledování našeho pohybu, tak čekám od něj nějakou kulišárnu. Na kruháku Mlhoš a začíná mžít. Zapnout chytré technologie a zahákovat Turistu, které nás bezpečně zahřeje.
V Počernicích na sekundu přesně přistupuje Čespa a valíme do Mochova již v pěkném dešti. Měl tu být i Tomáš Šulc, ale nějak si nevybavuji, že by měl někdy blatníky, tak ani nepředpokládám, že by dnes vyrazil. Ale před Nehvizdy mi klepe na rameno, je bez blatníků, tak to je tedy srdcař :-) Řvu na Mlhoše, že ty díry při závodě nemusí ukazovat, Čespa s Turistou roztočili na špici peklo. Nemám sílu je rychlostně usměrňovat, Kapr hlásil Mochov v 9:05h. takže tam budeme určitě o 10 minut dříve. Tak jsme se zahřáli, u kruháku se vyprázdnit, a ještě se vrátit kousek na Prahu, ať nezmrzneme. Kapr tu ale není ani v 9:05h., tak smutek na duši, ale ten se mění po chvíli v euforii, když orange bod je přes zamlžené brýle viděn v dáli u Starého Vestce. Je radost ho zase vidět v sedle! A k tomu všemu již přestalo pršet a vítr se nám opírá do zad. Ale o to více to bolí, jelikož moc háku nevyužijeme, každý dře za své. Jedeme tvrdou lajnu, žádný pokec se nekoná. Na špici se točí především Čespa s Turistou, a já též někdy přiložím nohy k dílu. Mlhoš hlásil, že dá asi jen Poděbrady, ale když déšť ustal, valí to s námi dál.
Luke naklikal pozměněnou trasu, takže sledujeme budíky a nové silničky, po kterých máme premiéru. Nejsem úplně v pohodě, stehna bolí, v hlavě ta dálka, co nás ještě čeká. Navíc některé silničky jsou plné děr, tak to taky nepřidá. Ale vše je zase pak vykoupeno krásným asfaltem mezi poli, bez aut. Všechno svádíme na Luka:-). Termoska a zadní kapsy daleko, 100 km se překulilo a toužebně začínám vyhlížet pumpu. Bravurně jsme se vyhnuli Chlumci a tak očekávám nájezd na hlavní a modrý poutač s cenami pohonných hmot. Konečně! Zapadnout na kafe, spořádat zadní kapsy a slíbit si, že ještě jednu pumpu si dnes zasloužíme někde u Nymburka. Děsím se toho větru nazpět, ale nálada v týmu je skvělá, tohle je nesdělitelné. Liduprázdným kruháčem, odkud je to všude blízko, se rozléhá náš vítězný ryk na oslavu toho, že nás ještě čeká kilo v tomto báječném seskupení. Najednou se to ve mně překlopilo a chci být nápomocen k udržení průměru přes 31 km/h.
Hák teď funguje na 100%, oddáchnout si a zase valit na špici pro kamarády. Jako nezastavitelná mašina tam ale především úřaduje Čespa. Míjíme Lukův hřbitov, kde před pár lety opřel kolo a přemýšlel, co dál s tou cyklistikou. A buďme rádi, že se to u něj překlopilo na naši stranu, vždyť dnes naklikal parádní trasu a u Nymburka se k nám připojil a stal se výkonnou pohonnou jednotkou! Nálada jak po vakcíně, tohle se nemůže snad omrzet. Pumpa v Nymburku pokořena, před Lysou vysazen Kapr, Čespa a Tomáš, kteří jedou ke svým domovům jinou cestou. Jižní větev najíždí na starou Poděbradskou a ve vzorné spolupráci to dokope až do vany. Nejrychlejší Bydžov v historii, v té slotě a na zimácích. Zase se wobjížděcí srdce tetelila radostí. Děkuji všem, že jsem toho vlaku mohl být součástí!