Zlatak nesmi v sezonnim cyklistickem menu chybet a dnes na nej doslo. Kolo pripravene, hlava take, takze to nejtezsi bylo jako tradicne vstat v pul pate rano a po pate hodine vyrazit jeste skoro za tmy vstric dalavam. Garmin jeste v nocnim modu, ale protoze je jasno, brzy je docela dobre videt a blikacky vlastne ani nejsou potreba. Na Jizu sraz s Kolikacem, v Netlukach s Lukem a VT a nase ctverice miri smer Lysa a Nymburk. Po ranu frisno, ale z Livigna jsem ready, cepice, dlouhe rukavice, vetrovka, je mi fajn, protoze je kolem 12st, coz proti 8st v Italii je jeste docela komfort. Na srazu s Kaprem a Otasem jsme o neco drive, takze jim jedeme naproti. Cas taky neco posnidat a napit se, preci jen rano jsem do sebe dostal jen jeden rohlik se sunkou.
Mirime do Nymburka, kde jiz ceka Sukes. Konecne se otepluje, sundavam plastenku a navleky. Po ranu se mi moc dobre nejede, vzdycky si tu rikam, jak me na Zlate Navrsi vsichni oblozi, kdyz jsem rad, ze jsem tady ve skupine. Ale jak se otepluje a km pribyvaji, nalada stoupa a clovek tak nejak doufa, ze se nakonec rozjede. Kapr chatuje s Alzou ohledne lednicky, stacime na curaci pauzy a veskrze si uzivame si prijemny letni den. I kdyz se trochu zatahuje a Kolikac strasi s destem na Zlatem Navrsi, ja verim, ze se mu vyhneme. Pred Jilemnici trochu zakufrujeme, opravuje se silnice, takze si zajizdime par km pres vesnici s prihodnym nazvem Kruh. Ssamoska v Jilemnici nesmi chybet, davam colu a suchy rohlik. Ne ze bych byl suchar, ale pred kopcem nechci davat nic divokeho. Kolikac mi venuje kousek makove buchty, oklepu cukr abych nepribral a muzeme jit na kopec dne.
Ten ma dnes necekany prubeh! Luke za to vezme hned za kruhacem a mne se rozsviti v hlave cervene svetlo. Pozor, tohle neni radno podcenovat. Chytim odlepa, ale nastolim tempo a vidim ze se odstup nezvetsuje. Kolikac visi za mnou, zjevuje se tu i Jarda na biku, ktery nechape, co tu vyvadime pod kopcem. Ale holt zmena je zivot. Kolikac pote odpada z haku, ja se dotahnu na Luka a spradam plany na kopec. Dojizdime Kapra s Otasem, nicmene Luke zastavuje u curajiciho Kapra. Ja take zvolnim v domneni ze jako budeme zavodit dal, ale nejak to nevypada. Tak jedu dal, ohlizim se, ale Luke jak rychle a necekane zacal, stejnym zpusobem si i z kopce vystoupil. Takze jedu sam dal a protoze hlava byla nastavena jet kopec naplno, tak ho tak jedu. Samozrejme motivace o neco mensi, kdyz jedu sam, ale i tak vyjizdim na Zlate Navrsi o 2minuty rychleji nez pred rokem a zda se ze o minutu si zlepsuji svuj rekordni cas. Takze vykon slusny, unava ze Stelvia konecne zda se odezniva. Nahore tradicne pofukuje, cekam na kluky, uz obleceny opet do vetrovky. Postupne dorazi zbytek, spolecne foto a valime dolu.
Ve sjezdu jeste jedna zastavka u pana policajta, ktery zna nekoho od nas z klubu, ktereho ale my ovsem nezname, zajimave to setkani. Sjezd do Jilemnice me boli paradoxne vic nez vyjezd, hakovat kluky z kopce v plastence neni moje oblibena kratochvile. Jilemnice a zaslouzeny obed. Kureci polevka, lehky testovinovy salat a kafe. Tajemny sponzor plati utratu, na damskem WC si ulevim a doplnimt bidony a hura na druhou cast zpet. Vedle nas se formuji prehanky, ale tak nejak proplouvame mezi nimi. Rvacov, Dracov, to jsou nazvy malebnych vesnicek, kterymi projizdime. Mirime dolu, dalsi pauza v Libani, kde si Otas bere mensi krizi, ale spolecne tam za pet minut dojedeme a jde se na pivo. Krome me, ja si jdu koupit neco do potravin a vracim se s panakem zelene a slivovice v plastovem kelimku, nic lepsiho me nenapadlo koupit, protoze tohle jsem videl poprve v zivote, ze se prodavaji takhle panaky na ex. Nabizim klukum, ale nikdo si ted dat nechce, takze tyhle nakopavaky schovavam do dresu. Pak jdou nakupovat kluci, zatimco ja s Lukem si dame mensi Lopatarnu na namesti v Libani.
Legrace ale bylo dost a my mirime na Nymburk, preci jen se blizi vecer, prehanky stale hrozi a sily ubyvaji. Doprovodime Kaprika do Sojovic, dame se zavirackou v 19h zmrzlinu a zbyva dotocit posledni km do Prahy. Pred ni konecne chytam na chvili krizi a hladak, ale staci se napit a snist obradne posledni dva gumove medvidky a jsem zpet v tehle realne virtualni hre, protoze ted uz je to trochu videohra. Netluky a rozlucka s VT, ktery to objel famozne, stejne jako vsichni ostatni. Na Jizu rozlucka s Kolikacem a Lukem a to uz vim, ze dnesni ucet bude za 350 prosim pekne. Garmin se opet prepina do nocniho modu a moje rekordni ujeta vzdalenost za jeden den se objevi na displeji, cimz mohu dnesni jizdu na Zlatak ukoncit. Diky vsem, co dnes prijeli, kvuli tomuhle dni se vyplati vzit si dovolenou. Je to nezapomenutelny den, ktery kazdy rok prinese neco noveho, co cloveka obohati. A to je na tom to nejkrasnejsi!