Prvni letosni venkovni zavod jsem si naplanoval na Krakonosuv cyklomaraton. Protoze jsem ale vedel, ze nejsem venku vyjezdeny, premyslel jsem jak zavod pojmu. Nakonec jsem dostal myslenku, ktera byla zajimava, ale narocna na realizaci a to hlavne mentalne. V patek si davam naplno hodinovy zavod na Rouvy na 300w a tak vim, ze o pulden pozdeji v Trutnove muzu zapomenout na jizdu s celem. Nabizim pomoc domestika Lukovi, Kaprovi a Kolikacovi, za predpokladu, ze s nimi vubec v baliku budu, az se to nadeli. Ranni cesta s Mlhosem a HonzouB je pohodova, dokonce se potkame s druhym autem a potetovanymi zenami cyklistkami na benzinove pumpe. Kluci me vybizeji k seznameni, ale holt jsem narocny, zhusta tetovana zena neni zrovna to po cem touzim.
Na prezentaci mi skoci cislo vyzvednout HonzaB a tak se muzu vydat rovnou na start, cas bezi a za dvacet minut zaciname. Chtel jsem si stoupnout nekam kde na me zbyde misto, ale Kolikac, Kapr i Luke stoji prakticky na cele s elitou z Xeelo a spol. No tak se k nim pridam. V 10h odstartujeme a jsem docela nervozni co se bude dit. Tim ze jsem takhle na cele, tak se tu jede rozumne a mam cas se szit s pohybem v realnem baliku. Brzy se ale zrychli, prijdou prvni brdky, protijedouci auta, diry na silnici, sjezdy, zatacky, no proste je to uplne jiny vesmir nez ten na Rouvy. Ale s kluky tu jsme a prezijeme prvni brdek. Ne tak uz ten druhy, kde chytim s Kolikacem mensi diru, ale jeste se dotahneme. Pak jedeme na chvostu celniho baliku az prijde druhy kopec, kde uz celo nechavame byt. Asi bych na to mel, ale tohle je presne ta chvile, jak jsem si ji vysnil. Dostatecne unaveny ze vcera, abych nemel ambice hakovat celo, ale zaroven s dostatkem sil na to jet s kluky.
Utvorime udernou ctverici a pres hranici do Polska jedeme pekne ve skupine. Nekoho sjedeme a skupina se cile rozrusta. V Polsku se ptam, kdy nas asi doskoci elita a vida, jsou tady. Hakneme je tak na kilak, jak se ale silnice zvedne, jsou pryc. Pokracujeme nasim tempem, bohuzel bez Luka, ktery trefil diru. To je opravdu smula, ale drive ci pozdeji se takove veci stavaji kazdemu z nas. Priste si to Luke jistojiste vynahradi. Jedeme ve trech a v dalsim brdku ztracime Kapra. Nechavam na Kolikacovi, jak chce dal pokracovat a rika, ze jedeme se skupinkou kde prave jsme. Docela se jede, turistika to zadna neni. Stiham ale v pohode a to uz zaciname stoupat na Pomezky. Tam se ptam kdy nas predjede celo kratke trasy a za par vterin jsou tu. Kolikac glosuje rozbitou silnici, mne to ani neprijde s 28 mm plasti, ty se ted hodi. Nahore vezmu bidon, chytim sice diru, ale ve sjezdu kluky sjedu, byt zadarmo to nebylo. Predavam bidon nacelnikovi, ten mi dekuje a mne moje dnesni uloha zacina bavit vic a vic. Samozrejme to boli i me a tak setrim se slovy a soustredim se na vykon.
Pec po Snezkou a prichazi stojka na Prazskou boudu. Pod ni Vita Novak s technickym problemem. Stoupame, bezec Holusa dnes na kole mizi v dali. Jedeme s Kolikacem nasim tempem a prekvapive zjistuji, ze i tenhle kopec se da vyjet a nebyt uplne na srot. Nahore zase stavim a beru pro Kolikace bidon. Pak mi na rozbite ceste docela trva, nez se dotahnu, ale v dlouhem sjezdu si drzim kluky porad na dohled a v najezdu na hlavni jsem tam a opet muzu Kolikace zasobit cerstvou vodou. Skupinka pekne jede a brzy jsme na bufetu ve Straznem. Tady uz stavime skoro vsichni vcetne Vladi Kloze. Cekam az Kolikac odjede a jeste si beru pulku kolacku, i kdyz ho vubec nepotrebuji, ale jen tak na chut. To se mi odmeni tim, ze pak musim sam kluky sjizdet pekny kus cesty az do kopce na Hoffmanky. Ale jsem tu prave vcas, abych nas dotahl na skupinku pred nami.
Blizi se zavecerna pasaz, sjezd, rovina, brdek, kde u Hradecku jedu na konci za dvema kluky, kteri nechavaji diru a tak si musim jeste jednou davat, abych dojel skupinku s Kolikacem. Jak jsem rozjety, jdu na celo a tahnu celou grupu az do Trutnova. Dole uz je pekne horko, takze jsme vsichni radi, ze je cil na dohled. Jeste zvladnout prudky sjezd ulici kousek pred cilem a dovezt Kolikace pod cilovou branu. Na bednu v kategorii mu to sice nevyslo, ale i tak to byl paradni zazitek! Rad jsem pomohl a sam jsem po vetsinu zavodu musel jet naplno, takze spokojenost po vsech strankach. Po zavode za odmenu vykoupani v chladive rec, pokec s kluky a pomaly presun domu. Krkonose mi dnes ukazali svoji privetivejsi tvar, dekuji za to!