Lesná je moc krátká, moc do kopce a moc daleko... no znáte to. Jo v pátek výlet, to se mi líbilo a tak si usmyslím, že když už se tam mám táhnout, dám po závodě ještě na vyjetí Klínovec a Německo.
Navíc to vypadá na docela pěkný počasí, žádný pařák, možná sprška. Tu bych nemusel, ale v létě to tolik neva. Bohužel co je moc... na startu mrholí a teplo taky není. V závodě to bude dobrý, ale na Klínovec to moc nevypadá. I tak ale připraven, dva velký bidony, vestička a plný kapsy jídla. Na startu si tak přijdu spíš jak před výletem. Rozjetí se Strejdou a jde se na to. Hulis a Daffy jsou tu a přijedou domluvit taktiku, uvidíme co řeknou nohy, ale letos spíš mlčí, tak radši nic neslibuju. Chci kluky aspoň dovézt na špic před prvním brdkem. To se daří, končím překvapivě úplně na špici. Brdek je tu, držím tempo, nikdo nejde přes. Nastoupí Čespa, odjede 30m a pak už se nevzdaluje. Já furt na špici, docela mě to baví, nakonec z toho jsou 2km, nikdo neprotestoval, furt přes 300W, takže nohy nejsou zlý. Teď se to srovná já se aspoň rozjel a bude to dobrý.
Bohužel jsem trochu podcenil studium trasy, takže se to moc nesrovná, přeletíme dva brdky a už se stoupá na Dlouhou Louku... Tak ještě chvíli na odpočinek bych potřeboval, ale co se dá dělat. Stejně cíl byl jet to rozumně, vzhledem k názvu kopce to bude na dýl. Držím watty, na současnou formu docela ambiciózní, ale i tak bych se dost propadal. Ale najel jsem tam stejně tak na konci, že není moc kam. V půlce se situace obrací, lidi kolem zvolňují, já to udržím až nahoru, kde jsem docela v pěkný skupině, dokonce nějaký tým a asi se pojede.
A jede se. Na to že fučí proti, tak je to pěknej express. Jel jsem tudy posledního Krušnotona, ale bohužel si moc nepamatuju. Stejně asi kolega přede mnou, takže brzdí do zatáčky, která ale skoro zatáčka není. Grupa mizí v dálce, ještě jedno nejisté přibrždění, jak to neznám, nevím jestli taky brzdit nebo ne, ale je mokro, rozbitá silnice, tak radši neriskuju. Nakonec mi odpojovač nastoupí a jedem každý sám. No z mírného sjezdu proti větru sice vymačkám přes 400W, ale že bych se blížil se říct nedá, tak to po chvíli balím. Od teď je to časovka říkám si. Nakonec se ještě přířítí skupina asi 6ti lidí, moc se ale nesvezu. Přichází točka a stoupání na Fláje, první dva to rozjedou ke 400W, ale postupně brzdí, já se snažím držet aspoň 300, překvapivě mě všichni nechávají jet. Nevím jak moc teda chtěj jet nebo ne, tak pokračuju radši v módu časovka. Stejně to nahazuje, tak v grupě není moc o co stát. Vybavuje se mi plácek, kde stával bufet na Krušnotonu, dnes je ale prázdný. Další brdek a předjíždím nějaké odpadlíky. Pak delší rovina a skupina za mnou pořád 20-30s, silný vítr se dost nepředvídatelně točí. Nakonec se postupně blíží, je to snad 8 lidí, tak se nechávám sjet. Chvíli jedeme dosti neurovnaně. Před námi je vidět další cíl, tak mám snahu jet a v táhlém magnetku ze špice zase odjíždím. Nohy dneska fakt dobrý a roli hraje určitě i to, že jsem na Dlouhou Louku nebláznil. Tak aspoň z toho mám dobrý pocit. Vítr silnici rychle vysušil, já před delší rovnou částí zase trochu brzdím, čekám na skupinu, ale rovnou zůstávám na špici a jedu dál tempo. Nakonec se mnou zůstanou 4 lidi, konečně pěkně točíme, má to spád. Postupně sjedeme letos profláklý dres Kuchyně Lípa, ale Ruda Reichelt to samozřejmě není. I tak chci všichni co jsem teď potkal skončili za mnou. Další brdek si zase připadám nejsilnější. Nahoře mám pár metrů na Lípu, tak radši počkat a jet ve dvou, pak i ve 3. Proti větru se to hodí a finální stoupání se blíží.
V nájezdu si moc přibrzdím a ztrácím pár metrů, držím watty z Dlouhé Louky a je znát, že už to bolí víc. Pak soupeře dotáhnu, občas se vystřídáme na špici. Poslední srovnání sklonu, fouká do zad, tak se nebráním jet ze špice, aspoň si můžu jet podle sebe. S blížícím se cílem trochu stupňuju tempo a jak se zvedá sklon získávám pár metrů a ani spurtovat nemusím, za což sem docela rád. Ta poslední hodina mě docela bavila, takže jsem si to užil. Bohužel teda fučí tak, že výlet radši ruším a vydávám se zpět k autu. I to je docela nepříjemná cesta, protože vítr se občas stočí dost nepředvídatelně a s člověkem to pěkně zamává.
Nakonec nevím jak to hodnotit, žádná sláva to samozřejmě nebyla, ale to letos holt nebývá. Zazávodil jsem si ale pěkně, sice by se dalo říct, že s "dědkama", ale byli tam i lidi mého věku. Samozřejmě jsem v zimě mířil výš, ale je třeba to brát jaký to je. Lesná je pěknej závod a hodně tvrdej. Doufám, že se za rok třeba vrátím a vyjde mi to i s výletem po okolí.