36. ročník Klikáčů. Tohle se prostě nedá vynechat, i kdyby sněžilo. Rosničky se ale smilovaly a vodu si nechaly nahoře, takže nakonec paráda. Technik mě nabírá a hned hlásí, že potřebuje být brzy doma, tak ať moc nezdržuji, nejlépe jedu furt s ním a nechci žádné pozávodní ceremoniály. Cestou vzpomínáme, jak bychom před pár lety valili na kolech z domova na start. Jak bych Kolbabovi nasazoval svoji helmu a nazýval ho zrádcem Kladna, jak bychom dávali jedno předstartovní a Iceman by pak sepisoval nekonečný report, neskutečný, kam se dá doklikat přes ten náš web, neskutečný, že to je málem 20 let dozadu… ale zpátky do reality. Luke nejdříve, že nestíhá a že to možná snad dá sám… to se tetelím blahem, že by mohly přistát nějaké body do Šlapky navíc. Ale u Lán už volá, že chce zaprezentovat :-), nechce malovat chodbu, prostě ten bílý flek na zdi doma nechce!
Pozdravit se s naším Lacem, Fousáčem, Strejdou, jak kdyby se nic za těch 20 let nezměnilo, tohle hřeje u srdce. Navlékám na sebe stejnou sestavu jako včera, vypadá to bez vody, ale kruťák ledovák severák je hodně nepříjemný. Zahřát nohy, pokecat s legendami Pepou Vejvodou a Víťou Mužíkem. S Technikem do první brázdy a na Alžbětu si to kontrolovat zepředu, naštěstí se nejede. Stejně tak proti větru v závětří je to snadné směrem Nový Dům. Pak ale ostrá levá a letíme po větru vstříc tradičnímu sítu Městečko-Buková. S Technikem jsme v lajně v TOP10, která najíždí do klikatého sjezdu, ostrá pravá, přeletět přejezd a jde se na to. Tak začátek podle představ, tady žádné výmluvy nejsou na pořadu dne!
A do půlky kopce žije i naděje, že bych mohl zůstat s vrchařskými esy. Bohužel pro mě, ale vepředu nastupuje dvojička, která odjíždí a všichni zvedají zadky. Konečná vystupovat. Watty přes 350, ale tohle prostě nestačí. Zpětně si to furt dokola promítat, nohy byly vlastně dobrý, ale hlava a tělo to prostě nepustilo. A ještě navíc vypadnout sám, kolem nikdo nikde. Jsem tragéd! V dáli pak ještě vidím Technika, že ho také vysypali, jede ve 3 lidech, pak grupa 4 lidí. To bych snad měl doskočit! Už se to rovná, ale je to furt mírný nekonečný magnet. Narvat tam velkou a živit naději v nástupu. Pak se zbaběle otočit a vidět početnou grupu přes celou silnici. Takhle se nebojuje...teď vím, že jsem to měl i za cenu poblití zkusit... V hlavě se to mele, a nakonec vítězí myšlenka na poklidnější jízdu.
Takže se napít, vyklepat nohy a nechat se vláčet romantickou krajinou asi v 15 lidech, kde moc střídání nefunguje. Ale nešpačkuju, vím, že jsem měl jet o skupinu vepředu, jak zní stará pravda... Ještě za Skryjemi nám hlásí 1 minutu na skupinu před námi, ale nějak není vůle, aby všichni točili, navíc, když jsme všichni z jiných týmu. Jak vzpomínám na team parťáka Luka! Ten by se asi na Městečku otočil a možná mě dotáhl o grupu dopředu. Hrozně jsme si na to zvykl, to je děsný, že se na mě čeká v Kolodějích i na závodech. Když ale zažijete jednou tu týmovou pomoc, tak to chcete hold furt :-)
Takhle tedy každý za svý a rozhoduje poslední kopec ze Zbečna, kde odjíždíme v 7 lidech. Indián, Jirka Halamka, Venca Cafourek, Milan Miller, Míra Živný a David Radzo. Zkouším to redukovat, ale v půlce jde přes Venca Cafourek a zredukovaný jsem z toho já. Ztěžka se zvedám a naštěstí se ještě přisávám zpět. Bolí to, stále se zvedající sklon, a navíc nahoře protivítr. Míra Živný ještě nevystrčil hlavu z háku, tak ho taky zapojit do kolotoče. Indián jede skvěle a je ve svém živlu, je to čest jet s touto maratonskou ikonou!
Bude to těžké ve spurtu, vítr z boku, tady se ukáže, kdo na to má nohy anebo nejvíce pošetřil...První se zvedne Jirka Halamka, hobluje pravou škarpu a s náskokem vítězí z naší grupy V mém podání tradiční tragédie, většina mě přežehlila, tak si jen hřát, že v kategorii UAC nad 50 let beru stříbro za Pepou Vejvodou a jinak celkově nad 50 zase bramboru. A hlavně, že víkendový etapák plný vzpomínek se zase povedl a překvapivě i suchou nohou!
V pondělí zveřejňuje Kolbaba fotky… Kolbabo, snad mi nechceš naznačit, že tady někdo chybí ... to jsem teda wůl. Netušil jsem, že budete vyhlašovat UAC zvlášť... omluva a velké poděkování za všechno, co pro nás tak skvěle děláte!