Trasa odněkud někam, cílové foto se zasněženými vrcholky našich velehor z minulého roku, týmový boj o vítězství, a navíc v neděli slíbené fandění na běžeckém maratonu potvrdil moji účast na správném hnojáku, již 35.ročníku Lužecké šlapky. Vladimír K. a Unlimited slibují konkurenci a navíc, když parkujeme s Camrdou překvapivě vedle vrchařské nestárnoucí legendy Pepy Vejvody.
Týmově se kluci na mě domluvili, ať se co nejvíce pošetřím a dokonám jejich dílo v závěrečném kopci. To je najednou zodpovědnost! Vzpomínám na minulý rok, když byla taktika podobná a já ji v závěru nesplnil…
Odmáváno a razíme směr Starobydžovský nakopávač, kde je potřeba poprvé provětrat ručičky na budíkách, aby to neodjelo. Kluci z Unlimited nám to začínají dělat těžké hned od začátku a soustavně se snaží nastupovat a zbytek kotvit na špici. Camrda s Kaprem bojují jako lvi, aby ty úniky pokryli a stále byli uprchlíci na dohled. Hulisovi to za chvíli taky vysvětlíme a hned se stane naší nepřehlédnutelnou sjížděcí mašinou. Hlavně si teď pohlídat výjezd Ostroměř – střelnice, jede se ve stejném duchu jako před rokem, ale ztráty v našich řadách to neudělalo, zatím tedy skvělé! Znovu musíme pokrývat nástupy Unlimited, Stupna-Vidochov tak díky tomu jedeme o 30 sekund rychleji než před rokem. V závěru odskakuje David Fanderlík a tvoří si pěkný náskok na hlavní silnici směr Studenec. Je to hodně napínavá hra, odhadnout, co by mohlo vyjít jako rozhodující nástup a v té přesile Unlimited přestávám věřit v nějaký úspěch…
Ale stále pracujeme skvěle na špici a máme Davida na dohled. Začínají fantastické výhledy na Krkonoše a atmosféra houstne s blížícím se rozhodujícím kopce závodu. Široká silnice s hladkým povrchem dá vyniknout karbonovým ráfkům, které jedou jako o život. Camrda s Hulisem tam vkládají dlouhé, tvrdé a nekompromisní špice, tohle ve mně zanechává nesmazatelné pocity a závazek, že nesmím v závěru zklamat. A do toho junior Kapr, který se vůbec neostýchá to tam taky poslat! Z Dolní Branné od přejezdu to ještě pořádně kousne, ale nahoře jsme po kupě a David stále na dostřel…
Průjezd Vrchlabím je trochu chaotický, trasa díky uzavírkám vede jinudy než před rokem, David nám zmizel přes uzavírku, balík jede po šipkách a přes náměstí obsypané nějakou motorkářskou slavností, kde zrovna z pódia nás moderátor i pozdravuje. Honza Kulhánek si vlezl na špici a rozjel solidní přípravu pod kopec, ani nemám sílu se napít a s obavami hledím k dalším okamžikům dnešní bitvy.
Pomyslnou bránu na Benecko climb však nakonec otevírá Kapr, který po chvíli přeje orange, ať to všechno obložíme! Pepa Vejvoda hlásí, že mi pojede za zadním kolem, že stejně neví kudy vede trasa. Tempa se ujal Vladimír K., a za ním hned Hulis, Camrda, já, a za sebe se nechci ohlížet!
Ale jsou tu ještě další kluci z Unlimited a Marek Joska, který vyhrál pudink před týdnem na Sázaváku. Stále čekám, kdy se mi nohy zastaví a já začnu mávat. Ale zatím mávají jiní! Hulis s Camrdou mají odpracováno, a tak se tu krystalizuje nezdolná čtyřka ve složení Pepa, Marek, Vláďa a já. Nádherný souboj, mydlíme to po rozdrbaném asfaltu, Marek nastupuje, ale po chvíli je náš, Pepa nastupuje … ale po chvíli je náš. Dole bych na sebe moc nevsázel, ale s přibývajícími nadmořskými metry se začínám cítit silnější a silnější. Kudla tyhle pocity chceš! A navíc, když si vlezu na špici a chci si udávat svoje tempo! Další injekcí je, že tu už není Vláďa a Davida F. z úniku jsme sjeli a nechali svému osudu! Takže dole velká přesilovka a tady nahoře nakonec ani jeden dres nejpočetnějšího týmu!
Blíží se vrchol kopce, sklon povoluje, držíme se dole za oblouky a valíme v lajně nahoru již jenom ve 3 lidech. Marek mi vystupuje z háku a jako první protíná horizont, ale snažím se na něj zařvat, že cíl je až po sjezdu u parkoviště. Asi o tom ví, i když v cíli pak říkal, že přesné místo nevěděl. Pepa za mnou, jdeme do sjezdu, nějak se to ve mně všechno vzbouřilo a chci to parkoviště pro Šlapky! Jedu jako magor ze sjezdu, střídavě zalehnout a pak tam poslat pořádnou nálož do pedálů. Marek se začíná otáčet, a to je dobré znamení! Asi neví, kde ten cíl přesně je :-) Mám ho, pošetřím chvilku v háku a pak tam pošlu poslední zbylé watty pro kumpány. Začátek parkoviště a mávám ručičkou vzhůru k nebesům! 35. ročník Lužecké šlapky vyhrály Vinohradské Šlapky! Děkuji kamarádi, že jsem mohl být toho součástí! Cyklistika je dechberoucí týmový sport!