Podobne jako minuly rok jsem si letosni premierovou jizdu venku schoval az na Rytirov. Letos doslova, protoze pred rokem jsem byl preci jen venku na Novy Rok, tim ze tehdy bylo hezky. Letos to ale dopadlo tak, ze na jizdu venku pred Rytirovem nedoslo. Proto se ve me misilo vzruseni se strachem, protoze na jednu stranu jsem vedel, ze objet to zvladnu, ale kdyz na kole venku nesedite pres ctyri mesice a pak chcete rovnou dat tuhle akcicku, tak to by klidneho nenechalo asi nikoho. Navic pred dvema tydny operace, nejake to kilo dve navic, do formy taky dost chybi, no bude to zajimave. Vse zacina tradicne v 6h rano, kdy nabaleny a namazany hrejivkou od hlavy k pate vyrazim na kruhak na Jizu. Kolikac mel pravdu, svetlo je a slunce uz opravdu vychazi takhle brzo. Sice je kolem nuly, ale jelikoz jsem obleceni nepodcenil a mam ty kila navic, az takova zima mi neni, konecne nejaka vyhoda!
Mirime na sraz se ostatnimi, nakonec se nas sejde kolem deseti lidi, to je moc hezke! Postupne se i otepluje. Vetsina na jednicich, jen Honza B. z nepochopitelnych duvodu na zimaku, ale proti gustu. Prijde mi ze se porad motame kolem Prahy, nejdriv je cedule ze je konec, pak zase ze jsme v Praze, bude to asi dlouhy den. Stavime casto na curani, vyuzivam prestavky k jidlu, dnes neni radno nic podcenit. Jedeme dvojicky v Polabi, na celo ani moc nemusim, protoze se tempa s radosti ujimaji hlavne Cespa a Bobek. A najednou je tady Usti, rozhodne rychleji nez to motani kolem Prahy. Stavime, sundavam vestu a tenke rukavice pod temi tlustymi do nejvetsi zimy. Zaciname stoupat a ceka nas kopec Naklerov. Ani jsem netusil ze je tak blizko Usti, stejne jako Neznabohy. Vzpominame na trasu Krusnotona, jo to byly casy! Naklerov zaboli, ale nakonec jsme nahore. Prichazi studeny sjezd do Petrovic, kde nakonec u pumpy nestavime a radeji jedeme do udoli.
Prichazi prvni, ale zaroven i posledni rozkol ve skupine, kdy nam traser Bobek s Turistou odjizdi podel reky, zatimco trasa do Bad Schandau vede pres kratsi kopec. Vetsina jede podle navigace. V Bad Schandau kratke foceni, stridaji se tu v Nemecku krasne useky s temi s horsim povrchem, ale jednice vsechno spolehlive zehli. Konecne pumpa v Hrensku a prvni kafe s makovym kolackem z domova je zaslouzenou odmenou. Pokracujeme na Decin, kde uplne deluxe taha Cespa na vysokych rafcich, ze nas to docela boli i v haku. Cas leti, padaji navrhy ze vynechame kasnu nahore na Rytirove, ale to by se nam Luke z Italie vysmal, takze tam proste musime jet. Kolikac do kopce rozjede tempo, ale nakonec se chce jet jen Bobkovi a mne. Teda ne ze by se mi extra chtelo, ale tradice je tradice a kdyz vidim ze se noham aspon trochu chce, tak jedu. Bobek za mnou, cekam kdy mi nastoupi, ale nakonec si odstoupi a na vrchol dojedu sam. O nejake poradi ale vubec nejde, Bobek taky v udoli i kopcich predtim jezdil na spici. Ja jsem si jen proste chtel dat kopec naplno pro ten pocit a to se povedlo. Za chvili prijizdi ostatni, rychle spolecne foto a jedeme dal.
Vsid si zacne psat svuj pribeh a z nevinne konverzace se vyklube mensi hladak a unava. Bobek Vsidovi pomaha, je to jeste par hupu nahoru a dolu, za Rytirovem jsou v krajnici i zbytky snehu. Skupina si to ale uziva, vsichni zaciname byt prositi, ale uz mirime prevazne dolu a slunce zacina hrat. Steti, Melnik je tu coby nevidet. V Melniku voli Vsid prozretelne cestu vlakem domu, zbytek miri na pumpu. Konecne i ja aspon jednou za zimu muzu mit parek v rohliku, dokonce v akci s kavou! Je to potreba, blizi se vecer a posledni km nikdy nejsou zadarmo! Postupne se dnesni spolujezdci odpojuji, az zustaneme tak jako na zacatku sami s Kolikacem a HonzouB. Zapiname svetla a i blikacky a po rozbite cyklostezce mirime na Haje. HonzaB se mi pta, jestli se doma konecne napiju, protoze nektere veci se nemeni a i dnes jsem to objel tak na jeden bidon v souctu. Zase jsem ale mel dve kafe. Dalsi louceni, dotacim trikilo po ose az domu, metro neni potreba, kdyz ma clovek svetla a hlavu v oblacich. Epicka jizda zimniho objizdeni na Rytirov je za nami, letos navic s bonusem v podobe Naklerova a delsi jizdy v Nemecku, diky Bobku za tezkou, ale krasnou trasu. Nadherny den, vyborna skupina, k tomu i potrebna davka stesti. Pro tyhle momenty stoji za to v zime trenovat a je jedno jestli venku nebo na Rouvy, protoze vsechno se pocita, dnesek budiz dukazem!