Všechno je nafouknutý. Ráno zimák, v poledne pumpa, večer diskuze. Po té co jsem před týdnem zaspal, tentokrát švihám včas, až se děsím, že někde budu mrznout. Na kruháči jsem před 8, ale Žába a spol. už jsou tu. Chvíle čekání na HonzuB a Kolíkáče a už valíme přes T, kde se připojí Turista a Igor. První zmatky, když zjišťujeme, že sice máme s Kolíkáčem trasu od akce, ale každému to vede jinudy. No zajímavé, ale není čas nad tím moc přemýšlet. Žába nastavil letní tempomat, takže se jede pěkně svižně. Druhý, třetí flek je milostivý, ale jak se člověk dostane na chvost, tak se nastupuje za každým kruháčem. Ale po větru to jde vše tak nějak samo a moc mě to nestresuje. Stejně je to i když je na špici Kolíkáč a to už si říkám, že je nějaký divný. Ze Štětí jsem tu četl o skupinovém koncertu a tady to spíš vypadá na souboj sólových kytar v bláznivém metalovém kvapíku. Ale to už je tu Brandýs a zbytek výpravy, která má nakonec snad 15 lidí.
Z Brandýsa se vyráží proti větru a musím říct, že návětrná strana mě vůbec nevyhovuje. Občas nevěřícně čučím, co ukazuje Garmin a skoro se spíš přikláním k tomu, že je porouchán. Nohy ale bolí, tak nevím. Jsem i hodně vzadu, takže tu je i pěkná cukatura a pomalu začínám pokukovat po možnosti se z toho vyvléct. Nakonec se mi díky střídání na špici, kde jede furt Žába a u něj se lidi střídají, daří dostat na stranu kde nefouká. Pořád ale na chvostu, takže s nástupama. I tak ale o dost lepší a jen tázavě pozoruju kolik lidí se přede mnou kroutí jak pověstný carbonflex. Divím se, že nezazní "moc" a podobně, jen HonzaB se dostává do varu a jeho hlášky je radost poslouchat. Teda pokud vám to zrovna neujíždí. V brdkách se vcelku pravidelně prosévám dozadu, když mě míjí lidi, co jim nedělá problém tam vystřelit 300W. A to jsou dnes všichni... Za Báští už to nechávám jet, dyť nahoře se stejně bude stavět. Nebo aspoň doufám, že se někdo chytne za nos, že takhle to úplně fajn není. Ale nikdo se neozval, tak se jede dál, tak jak grupě vyhovuje. K mojí smůle jsem se navlík do zimní loudačky, takže mám tak o 2 vrstvy víc, než by bylo třeba a jsem docela pěkně mokrej. Aspoň mi tolik nevadí, že člověk holt musí každou chvíli přišlápnout víc, než je mu milý, teď už se to zahřátí hodí.
Přes Kralupy se jede zkratkou, která trvá tak o 20 minut dýl než normálně. Taky jsme ale čekali na přejezdu na 3 vlaky a pak tréninkově vyjeli jeden kopec, kterej jsme jet neměli... Dál se usazuji na špici a konečně si pořádně odpočinu a můžu si jet podle sebe. Samozřejmě to ale netrvá moc dlouho a velešpicaři se dostávají ke slovu. Loučím se slovy, že kde je pumpa vím a čekám, kde odpadnu. To je pod kopcem k Okoři, kde se fotí, takže zas žádný extra zářez. Jelikož jsem zpocenej, tak vynechám pumpu a kroužím po okolí. Stejně jsem ze zásob moc nesnědl a nevypil, tak na pumpu nepotřebuju.
Pak se jede ještě chvíli proti větru, až se konečně stáčíme směr Radotín a Zbraslav. Vítr začíná pomáhat, já shodil bundu a nástupy na konci balíku už se líp snáší. Přes Berounku už je hotová nová lávka, ze Zbraslavi pak silnice do Břežan. Jede se hned od spodu, takže závoďáky pouštím před sebe. Moc jich ani není a s Turistou se shodneme na normálním tempu. Další grupeto je ještě za námi, takže vlastně Kolíkáč má pravdu, byla to dnes selanka. Pak už to je domů v klidu a s větrem v zádech až na pohodu.