Teda Hurá na Ještěd si dám už podruhé, ale poprvé jako Šlapka.

Sobotní termín se mi úplně nehodí a tak jsem rád za Sukesovo kouzlo a přesun na neděli. Vítaná je i lepší předpověď počasí. V sobotu večer už to tak optimisticky nevypadá, ale Kolíkáč hlásí, že na Jižáku bude slunečno tak se tomu snažím věřit.

A protože je to výlet, dávám si v sobotu ještě pár intervalů na trenažeru s tím, že si to celý odjedu na pohodu.

Ráno v 6.15 bohužel začíná vycházet sobotní předpověď a tak beru dlouhý dres, pláštěnku do kapsy a dlouhý návleky na nohy a pevný návleky na boty.

V 7.15 bohužel předpověď už nevychází a tak za mrholení vyrážím směr Koloděje a Hájek. Tam potkávám Kolíkáče a v dálce za ním září blikačka HonzyB. A v botách už začíná slušně čvachtat.

Kolíkáč řeší ještě cestu a nakonec teda nejedeme do Sojovic, ale do Lysý přes Čelakovice. Na sraz v Lysý dorážíme už slušně zaprasený.

Cesta příjemně ubíhá, Kolíkáč před Libercem maže a kdo maže, ten jede, to dá rozum...

Pod Ještědem ještě zastávka, pozornost poutá Kapr. Sundává ze sebe co může, jde do KK a nabírá náskok.

Zůstávám v klidu, mám přeci dost ze včerejška, všichni tvrdí, že se nikam neženem.

Najednou se to celé dává do pohybu a koukám, že sjíždíme Kapra. Luke svěšuje a řeší proč to vlastně dělá, když jsme stejnej tým a máme s sebou PavlaD. Ten kousek potáhne a do toho začíná úřadovat Kolíkáč. Necháváme ho jet s Kaprem a dál pokračujeme tak nějak v tempu okolo 280-290W. Kus před odbočkou nakonec dojíždíme Kapra a pak Kolíkáče. Kolíkáč namazal a tak jede a nakonec nastupuje.

No a mně to, jako vždycky, nedá. Dál pokračujeme pořád stejně, ale tak nějak jsme odpárali Luka.

Zkouším Kolíkáče zlomit, že se na to vykašlem, ale ten se nedá odbýt, takže letíme dál. 1km pod vrcholem zjišťuju, že už ani Kolíkáče nemám nalepenýho na zadním kole a říkám si, že toho budu litovat. Ale co už, tohle dojedu ať to stojí za to.

Nahoře mlha a kosa takže tahám pláštěnku. Postupně se sjíždíme úplně všichni - krása. Takže rychle foto a frčíme zpátky dolů, do tepla.

Cesta zpátky letí, hlavně když na špici úřaduje Sukes a Mlhoš - navíc si ještě nastupujou. No tohle.

Kus před Boleslaví se k nám přidává Míra Horváth. Ten nám nakonec jede špice skoro až ke Kaprovi a my se u něj po jednom střídáme.

Sojovické občerstvení nemá chybu, na kolo se mi ani už moc nechce, ale je to ještě kus. A tak nakonec vyrážíme směr Praha.

Doma krásných 259.9km!

Díky bando, že jste si mě k sobě vzali, na tohle jsem se přesně těšil!