Beskyd pod 5 hodin. Vláďova extravýzva mě nenechala chladným a úplně překopávám plány. O Radovesickou kostku se pojede jindy.

Přemluvil jsem Martinu k výletu na kraj světa. Sehnala parádní ubytování přímo na startu v Bílé, má v pátek odpoledne volno. To bude veliké.

Páteční odjezd jen s 45 minutovým zpožděním, minimum kolon a ani nebylo nesnesitelné vedro. Do Bílé přijíždíme před pátou a ve čtvrt na šest vyráží oranžová letka roztočit nohy na první brdek závodu. Hned za startem jsou vyfrézované pruhy a věštíme spoustu defektů. Po objetí kopečku si přidávám prahové intervaly, nějaký spurtík a jsem spokojený.

Večeři dáváme v rekonstruované Domovjance. Nový interiér prý ztratil genius loci, ale protože jsem tu prvně, tak se mi tu líbí. Probíráme vše od Lukova boje o 3. místo v MaratonCupu po rady pro cyklotačátečníky.

Ráno vstávám krásně odpočatý, posnídám a jdu na rozjetí. Nechci ho odfláknout jako obvykle, protože první kopec je hned za startem. Odjedu intervaly, vyklidním nohy, opláchnu kolo a napadlo mě vzít si dřívko na čištění galusek. Na trati je čerstvý asfaltový nástřik a nalepený kamínek je jasný defekt a galusku neopravím. Penzion je v rekonstrukci, prkýnko nedalo práci najít. Beru kapesní nůž, dřevo a fik … rozříznutý palec, krve jak z vola.

Paramedičky ze závodní zdravotní služby kroutí hlavou a posílají mě místo na start do Frýdku na šití. Ono to fakt krutě teče i v klidu.

Martina má hlad a tak po startu jdeme na croissant. Ještě než mi donesou ranní kávu, volá Technik. Má defekt galusky z vyfrézované díry. Běžím pro záložní kola, sedám do auta a pádím po trati. Alespoň něčím přispěji oranžovému teamu. Nasazuji kolo, Technik seřizuje brzdy. Krásná práce. Technika po opravě nestihnu roztlačit jako na TdF, ani výměna netrvala 10 sekund, ale spíš 10 minut. Snad jsem mu zachránil den a zařídil kvalitní Beskydské utrpení.