Přišlo mi jako dobrý nápad potrénovat pomaratonské intenzity v hromaďáku. Akorát to teda vyšlo těsně po týdenní dovolené bez kola.

Očekávání nejsou velká, reálně se může stát, že mi to frnkne v prvním kopci.

Ráno vyrážím brzo, protože jsem propásnul přihlášku předem. Všechno jde jak po drátkách, na startu se sjíždíme s Kulhošem a Lukem. Jdeme se teda trochu rozjet, pro mě je to navíc seznámení s tratí.

Na start dorážíme tak akorát, řadíme se do našeho balíku, kecáme s Lukem. Najednou rána. Aha - asi start. Hledám Garmin, mačkám start. Balík se rozjíždí dost rychle. Velká změna oproti maratonům. Akorát jsem tak nějak zapomněl, že si nechávám vycvaknutou pravou nohu. Lovím teda pedál nalevo. Nic. Znova. Zas nic. Díra. Další pokus. Větší díra. Znova - zacvaknuto napůl. Trochu to lepím. Další pokus. Konečně.

Dojíždím konec balíku za první zatáčkou. Totál na gumě. Půlku prvního brdku se snažím dostat někam, kde mě to neodpojí. Paráda. První sirka spálená hned na startu. Blitko brdek nějak vylítnu. Konečně jsem někde, kde bych cca chtěl být. Znova to začíná bolet.

Další kolo celkem ok, pořád to dost bolí. Třetí kolo. Kulhoš najíždí na čelo balíku. Najednou se do startu letí. V prvním brdku kecačka s Kulhošem, že si asi vystoupí. Naštěstí na špici úřaduje Luke. Tempo je milosrdné, tak nás to nevysypalo. Na kopci nástup Kuřete, Luke krizička za mnou, ale nakonec je tam. Průjezd kolem cíle si vystupuju. Zoufale chybí ta sirka od startu.

Zkouším jet ve dvojici, ale nemám na to hlavu. Mám chuť to zabalit. Naštěstí se zezadu přiřítí Kulhoš. Aspoň motivace to nezabalit. Kulhoš tahá rovinky, já ho povozím v kopci. Díky, jinak bych měl nejspíš DNF...

I tak dojezd v první půlce. Takže vlastně cíl splněn.

V cíli kecačka s Lukem a hurá domů.

Jinak teda poklona pořadatelům za suprově zabezpečenou trať.