Bylo to hrozný a zároveň skvělý díky týmu, takže to vlastně stálo za to. Ale přiště si snad radši stoupnout někam na kopec s bidonama.
Pateční doprava nic moc, ale vlastně jsem to kolem poledne projel dobře a po čtvrté už se chystám na rozjetí. Týmová symfonie, oranžovej vláček 10ti lídí a jeden růžovej Pepíno. Večeře a spát. No spát... Ubytování pěkný, ale na spaní to není, určitě ne náš pokoj. Takže příště asi jinak. Nebudu moc rozebírat eskapády HonzyB, ale na ničení soupeřů pracoval už od pátku :-)
Ráno teda úplně nevyspalej, navíc je mi od probuzení vedro. Piju, ale asi málo. Trochu se rozjet a na start. Je mi vedro už na startu, to v Beskydech nepamatuju. Nemám verano, protože v ní je horší sedlo a to na 5h nechci, takže klasická komboška. Konečně se rozjíždíme, úplně ze mě leje. Po startu zběsiej úprk za balíkem, ale nechci to hrotit, na slovensku se to sjede. Bohužel se nedaří dostat se moc dopředu a tak si užívám brzda plyn na Bílý Kříž. Silnice oslizlá a dost se smikuje. Dvakrát už to je jen o štěstí že dobrzdím mezi koly soupeřů, bez možnosti ovlivnit, jestli si přeložím nebo ne. Vidím HonzuB, Kapra, Žábu. Pořád jsem aspoň v půlce. Za mnou je občas slyšet Kolíkáč.Nechávám si trochu odlepa, ale hned se tam někdo cpe. Prostě fuj, je vidět, že je hodně lidí a žádná pohoda to teda není. Je tu hodně těsno, při tomhle počtu by asi měla střední trasa startovat jindy...
Pak sjezd, naštěstí se jede rozumně, hned do kopce směr Konečná a musím trochu přišlápnout, abych měl balík na dosah. Ale jak tam dojedu, hned mi cuknou. Ale už jsem předjel Kapra a jsem kousek za HonzouB, tohle už mi neujede, tak víc v klidu. Ze sjezdu se posunu do grupy s HonzouB a nechám se dotáhnout do balíku. Jsem tam, opět ještě před Kruháčem a rovinou, takže pohoda. Včetně snědenýho prvního želé. Zatím teda top.
Pořád je nás ale hrozně moc, a to chybí grupy s Kolíkáčem, Nemim, Vláďou a dalšími. Každý přejez a zůžení je brzda sprint, takže to zadarmo není. Ale lepší než to sjíždět zezadu, jak pak říkají kluci. Všichni nakonec před odbočkou ale jsou v balíku a jede se na Kelčák. A docela svižně, nabírám Kolíkáče a nějak tak lepíme vznikající díry. Pak si trochu uvolnit nohy, udělat kolem sebe místo a hurá nahoru. Letos extra pomalu, ale nechci se moc přibližovat k lidem přede mnou.
Sjezd opatrně a dole počkat na Kolíkáče s HonzouB a zkusit sjet první větší skupinu před námi. Pár lidí se mi tam protočí, ale přijde mi to dost vlažný, tak se musím dost snažit. Větší skupina pak jede taky vlažně, ale to už se přizpůsobím, netřeba se tu usmažit hned. Nakonec dojedem do velký grupy a kolem přehrady pak klid. V jednu chvíli koukám, jak to Kolíkáč táhne, tak se teda pakuju na čelo a začínám operovat tam, ať se teda jede. Za mnou se to ale různě trhá a vrací, no prostě chaos. Ale aspoň to mám v klidu z čela a ne za lidma, kde zas ne všichni jedou úplně friendly.
Vlastně spíš než závod je to boj o neustlání si a přežití, takže odškrtnuta další část a můžeme na Smrček. Kolikáč má spoustu řečí, včetně toho, že max 300W. Ale jede se tak 250... Necháváme odjet Nemiho, zkouším teda zvednout tempo ať jedeme pohromadě, ale jsem odignorován, tak se jdu napít a couvám dozadu. Držím si 5-10s co si docvaknu ze sjezdu a eliminuje mi to zbytečný přišlápnutí v prudší části a svěšení na rovinkách. Dopíjím druhý bidon... cože?!
Sjezd v pohodě, akorát mě zdrží auto, takže dole ještě musím přišlápnout, abych dojel do grupy, kterou táhne Kolíkáč pryč. Asi si všiml, že nemám co pít a odepsal mě už na Smrčku. Holt prorok.
Přesun pod Pustevny řeším jen kde sehnat vodu, koukám po zahrádkách, po bidonech, furt mi to odjíždí a propadám zoufalství. Nikde nic a pod Pustevnama už cítím, jak je problém točit nohama, soustředit se na sjezd a pod... Už jsem si to zažil, jak se v tomhle počasí dá dojít ke kolapsu, takže prostě končím. Nahoře sice bude bidon, ale já budu potřebovat tak tři, takže budu muset zastavit a stát tam delší dobu, takže je to jasný. Je konec.
Stejně už sotva jedu, takže sklopím hlavu a sápu se nahoru pěkně ve vytrvalosti. Dojíždí mě Žába po defektu s Vláďou, Žába mi vesele dává zbytky z bidonu, jen to zasičí, ale přijde mi, že mám najedou aspoň trochu ostřejší obraz. Hustý. Silnice je zelená. Ještě hustší...
Jsem nahoře, přebírám bidony, čekáme na Kapra... No tak to jsem potřeboval, nějakej rozumnej cíl, rozumným tempem do kopců a trochou týmové zábavy. Starám se hlavně o sebe, ve sjezdu mě pěkně ofoukne, hlavně mě chladí jak jsem se polil. Dole se formujeme do skupiny a valíme pod Soláň. Na špic mě nikdo nepouští, mám dost problémů sám se sebou. Občas se k nám někdo přidá, ale Žábovo tempo na rovině nikdo dlouho nevydrží. Vláďa si ztěžuje, ale moc to nevnímám, zpětně mě mrzí, že jsem asi mohl a měl na to trochu pomoc, dojíždění po sjezdech ho stálo hodně sil a já ho třeba z Pusteven jen minul, ale v tu chvíli jsem neměl vůbec mentální kapacitu starat se o někoho jinýho než o sebe. Tak pardon.
Na Solání zase stavíme, už je to dost výletovací, sjezd na pohodu, jen ty roviny v podání Žáby jsou pro ostatní boj o přežití a totální šrot. Pod Kasárnama jsme za Žábou zas už jen já a Kapr, půl hodiny nikdo nic neřekl, tak do kopce zas bude čas si trochu poklábosit. Nabíráme Nemiho, Žába mu dává rady do života "Jestli ti odjede i Kapr, tak seš v prdeli a zůstaneš tu sám." Svatá pravda, však ono to platí třeba i pro mě, že? :-)
Takže na jistotu před Kaprem, dát si tradičně koblih na bufetu. A můžeme pokračovat, Vláďa se vrátil, ale zase sjezd jeho na jistotu, spekulujeme o čekání, ale každej si spíš řeší svoje, naštěstí Bumbálka je háková, tak nás Žába vytáhne nahoru, sjezd je hodně žábavný, protože se jede (vlastně tam máme denní rekord). Zkouším vystřídat, ale vlézt na špic, kde se jede 70 není úplně sranda, ale prej to pomohlo, tak aspoň něco.
Cíl, konec, uf. No tak to počasí mě dnes vytrestalo. Na druhou stranu vypít si bidony asi není úplně chyba. No měl jsem jet asi od začátku pomalejc tak, abych neměl tolik žízeň? Ale zase je to závod. A šetřit s pitím? No kdo šetřil měl křeče, tak to asi taky nechci. Prostě to nevyšlo, letos už bych na to měl být zvyklý ne. 4 maratony, 4 nevýsledky. Tak zas za rok...
No ale nebylo všechno zlý. Kapr vyhrál, Strejda připravil luxusní tiskovku, každej měl co říct. Prostě paráda jako vždy a kvůli tomu na Beskyd stojí vyrazit, i když těch negativ bylo letos tak nějak nepřiměřeně moc.