Rok utekl jako voda a máme tu opět DOKSY.
U mě se toho za rok dost změnilo, více najeto, váha upravená, výkonnost solidní, takže se těším móóóóc. Vše naznačuje, že si to prásknu pěkně. Jenže přes 14 dní bojuji se zánětem achilovky což člověku na náladě nepřidá,kolo moc nedávám. Leduji, masáže, protahování, mazání, prášky,bandáž, podpatěnky,klid. Víc toho udělat nemůžu. Den Déé je tu a starťák funguje dokonale co se návštěvy WC týče 😅 celý den si přehrávám,kde budu dávat gel, jestli budu stíhat být zašitý co nejdéle v balíku a jiné. Ale v hlavě pořád velký otazník co achilovka vydrží,poseru si to ještě víc než to bylo,to je velká neznámá kterou řeším 🤷‍♂️
S Kájou máme sraz na Golfu a společně jedeme autem do Všetat. 13 Šlapek přihlášených,luxusní počasí, skvělá organizace, spousty cyklistů,známých a kamarádů to je svátek ve všední den jak se patří. Prezentace proběhla na výbornou, připíchnout číslo na prdel a cítit se skvěle. Dát Turistovi do auta věci, které nám předá v kempu a jít se s Kájou rozjet. Jedeme směr Praha a cesta frčí dokonale a já si uvědomuji, že je to díky větru co fouká do zad. A mě to dochází, no ty woe, cesta ze Všetat směr Tachovské křoví bude na otevřených pasáží boj s větrem. Silniční cyklistika je týmový sport a mě je jasné,že do první lajny nepolezu a budu s rozmary počasí pomáhat Káje, které to oznamuji, že budu opět její domestik. Jsem rád, že nebyla proti a tuto práci mi nechala, takže se pomalu blížíme do startovního koridoru. Kde potkáváme další známé.Tam mezi děvčaty panuje úžasná nálada, protože se rozkřiklo, že naše Jíťa je ve škole a bohužel legendu nepojede 😅😅 Vyslechneme slova Prezidenta, odjíždí první balík a deset minut po nich my. Popřejeme si hodně štěstí a jde se na věc. Jsme ve skupině čtyři,ke jedu špic, když se dostaneme na hlavní,tam je doprava tak hustá, že se chvíli díky kamiónům a závodníkům před nimi se chvíli vezme v háku za auty, ale rychlost je malá a já se těším na odbočku mimo tuto pekelnou silnici. Dvojice nám odjíždí,tak dáváme stíhací jízdu to se povedlo ještě před sjezdem do údolí, celé údolí jedu špici pod Románov a stále si hlídám Káju, která se za ty roky ještě nenaučila řvát móóóóc 😅😅Na Románově nám dvojice odjíždí u cedule nás hecuje Standa 💪💪 Mšeno, Lobeč,pivovar opět zavřený jako loni 😅 Příjemná jízda údolím pod Nosálovem,Káje doplňuji sacharidy nesmí se nic podcenit. Někde u Ždírce nabíráme do vláčku holku a mě dochází,že to nebylo zrovna šťastné řešení, vždyť to je soupeřka Káji,takže se snažím jet svižně, ale pořád kontroluji Káju jestli je za mnou což se daří, ale holka tam je také. Vím za těch spousty společných kilometrů, že sjezdy dává Kája rychle, tak tam je šance jí odpárat a také se tak stalo. Zvyšuji tempo a povzbuzuji Káju, že tohle už musí vydržet vždyť nás čeká L'ultimo Chilometro, takže se mačká do křoví jak to jde💪 Nádhera v přímém přenosu 44 Doksy pro mě budou zase nezapomenutelné. Jsem rád, že jsem mohl být nápomocen,vítr fakt místy hodně zlobil a noha, že držela!!
Přejezd na Bílý Kámen v euforii a těšení se na řízek, vyhlášení,párty s lidmi co mám fakt rád a užívám si to moc. To bylo smíchu, piv, jídla 😅😅😅Pozorovat jak je všem v této společnosti dobře je nejvíc!
Obrovské poděkování patří všem, kteří se podílejí a věnují spousty času a své energie, aby se závod mohl jet, vidět regulovčíky na křižovatkách kolik času tam stojí a bezpečně nás pouští přez kritická místa 💪💪
Po přiložení židle do ohně jdeme asi ve dvě ráno všichni spát 😅😅
Díky Šlapky 🧡🧡🧡