Žába má chytridiomykózu a nejede, takže jsme bez lídra. Nenechám se nachytat na lídrování a radši zapínáme defenzivní přístup všichni. To se docela daří, jen před Chvaleticemi si chci najet první na kruháč a je z toho únik na pár km, kdy bych snad musel zastavit aby mě sjeli. Ale neblbnu a jedu volně, čekám na první kopec.
Tam už jsme zas všichni a jede se docela ostře, Jarda Redl to trochu odpojí, ale máme vpředu Nemiho, tak nestresuju a spíš jsem rád, že nemusím jít do maxima. Nahoře Jarda zkouší jestli někdo nevystřídá, ale od oranž to čekat nemůže. Za ním já, vlevo Kolíkáč, vpravo Kulhoš, má to těžký. Na otázku co když odjedou jen odpovídám, že Nemimu věřím a vedeme řeči, jak je dobrej spurtér. Jo i to k cyklistice patří. Nakonec Jarda jede a podrží to na dostřel. Toho využívám v dalším brdku a doskakuju si do úniku. Asi bych měl jezdit 600+W častějc, je to krásný jak se člověk rychle blíží a letí nahoru.
Asi jsem únik demotivoval a za chvíli nás pohltí zbytek. V dalším brdku odjíždí Matyáš Fandrlík, jde po něm stejná skvadra jak předtím, tak to zas nechávám být, ale nakonec jede sám. Pokyn zněl nechat vyvětrat, tak to moc nehrotíme a jedeme v klidu dál. Bohužel před posledním kopečkem všichni až moc šetříme a náskok roste.
Poslední brdek chci udělat bolavej ale spíš na mě dlabou, tak musím trochu brzdit. Nahoře si ještě pohlídat HonzuB, ale Kulhoš je dál a už to nedá. Škoda, hodila by se každá noha.
Roztáčíme stíhací jízdu, ale trvá to dostat skupinu do tempa. Bohužel občas zbytečně řešíme, kdo jede a kdo ne, místo abychom se soustředili na cíl. Kolíkáč to jednou hecuje ať tam nikoho nepouštíme a držíme špic a za chvíli pro něj musím dozadu, jak pro uličníka co se tam schovává jak školák před zkoušením. To se nám bohužel děje víckrát a asi všem a tak má sjíždění občas výpadky. Snažím se to hecovat a držet pozornost, ale prý bych měl tou ručičkou mávat míň. Asi 8 km už je vidět jak to všichni vzdali, nechávají odjet HonzuB ze špice, to vyprovokuje Kolikáče a jede pryč. V posledním brdku zkouší odjet Jarda Rendl, tak to kontroluji, ale Kolíkáčův náskok je rázem poloviční. Škoda, nebýt toho, asi by mu to klaplo.
Domlouvám se s Nemim, že on chce radši spurta a na mě teda je nějakej odjezd, aby měl Nemi až do spurta pohodu. To se děje v mém místě, nesmyslně v klesání, ale 2x to vedlo k úspěchu, tak co by ne. I teď se mi daří odjet, pomůžeme si s Kolíkáčem, ale tentokrát to byla jen práce pro tým a jde se spurtovat. To bohužel nevyšlo úplně ideálně a berem až 2. a 3. místo ze skupiny, kde nás byla polovina oranž. Nicméně Nemi i HonzaB jsou s tím ok, tak asi cajk. Já jsem spokojen hlavně s tím, jak jsme jeli týmově, tomu moc vytknout nejde a je to zas spousta zkušeností, co snad brzo někde použijeme. Tak díky a zas příště!
Krasnej hnojáček s kouzelnou atmosférou, vlastně to bude asi jeden hajlajtů doby po Kitzbühelu.