Hřejivka příjemně pálí a já ukrájím první kilometry v chladném ránu. Na dnešní den jsem s respektem natěšený. Kapličku v Mírovicích necháváme za zády, formujeme se dvojic a jdeme na to, Nemi, Bobek, Kolíkáč, HonzaB, Alf, Sergei, RadekN a Piit79.
Sluhy, Mratín, Kostelec těch vesnic, městeček a měst bude dnes hodně a někde v dáli čeká Rytířov středobod celé jízdy. Tempo je od začátku svižné, první prostatickou zastávkou zkrápíme okraj Všetat. Heslem dne se stává Honzova věta: "Hlavně jezte a pijte to je základ!" Má pravdu, protože, jak to jednou posereš, není cesta zpět.
První brdek nás vítá v Liblicích, rychlým sjezdem se dostáváme do údolí Kokořína. Další cévkovací zastávka. Údolí až na křižovatku za Blatečkama jedu s Radkem špic a tak si říkám, že to není úplně ono. Od Ráje je silnice po křižovatku rozbitá, ale ukrutně stejně ukrutně nadáváme. Pak nastává rychlý krátký sjezd směr Dubá, kvalitní asfalt se opět mění na řešeto. Tady se jede! Chvilku přemýšlím, kdy jsem se registroval na závod. Další brdek a čůrací pauza nás zklidňuje. "Hlavně jezte a pijte." Dubá, Zahrádky a Sosnová, kde nám v křižovatce vchází do cesty borec a mává, abychom zastavili. No ono se z padesátky moc na dvaceti metrech zastavit nedá. Naštěstí řidič traktoru situaci vyhodnotil lépe než jeho pomocník a na hlavní silnici nevyjel. Proběhla lehká slovní přestřelka, která mizela za našimi zadními koly. Česká Lípa, Nový Bor a první zastávka na benzínce. "Hlavně jezte a pijte to je základ." Polevsko, zastavujeme u pomníčku Tomáše Holého a valíme dál, na kopci nás čeká Hulis. Rychlý sjezd, Kytlice, stojka jako prase na budíku se objevují dvojciferná čísla sjezd, kopec, sjezd. Tady nějak přestávám vnímat realitu a přepínám na autopilota, okolí ubíhá jak za sklem autobusu. V pozvolném stoupání ztrácím kontakt se skupinou, ale Radek mě naštěstí dotáhl zpátky, právě včas, před sjezdem do Německa. V městečku Sebnic krátká vyprazdňovací. "Hlavně jezte a pijte to je základ." Dostávám se do reality. No a nyní ty louky z filmové scény Tarantinových Hanebných panchartů a taky se tam někdo z kluků před lety líbal, no to už za to stojí, vyjet se podívat. První stojka dobrá je krátká. Úzkou uličkou po kostkách furt dobrý, další stojka je brutoš au au. Za sebou slyším "No ty vole!!!" Jsme nahoře. "Hlavně jezte a pijte to je základ." tuto větu ještě rozvíjí Kolíkáč: "Do kopce pomalu, po rovinách a z kopce rychle." Hromadné foto nám pořizuje jedna Němka. Další sjezd a uzavřena silnice, to nás nemůže zastavit. Špice jede Bobek, Nemi, Hulis, Kolíkáč a Radek ten taky popustí své watty do Bad Schandau. Za ním lajna srovnaná, jak kreditkou jenom ji šňupnout. Když nás v lese v protisměru míjí tramvaj, cítím, že ten matroš je opravdu kvalita!!! Bad Schandau, přejíždíme most přes Labe na cyklostezku, trochu záškub ve stehnu, to nechceš. Letíme, vítr nás tlačí do zad, Němci skáčou do trávy, brzdíme, zrychlujeme. Zastávka na foto, malá kolize při dobrzdění, Radek je na zemi naštěstí vše OK. Kolíkáč nadává, že cyklostezka je na prd. Po rozjezdu jsme se nějak rozdělili na dvě skupiny, ale Hulis nás dostává do kontaktu. Počítám, každý metr do Děčína bidony svítí červeně a žaludek i přes tyčinky a banán začíná oranžově blikat. Rozpálené náměstíčko před Billou je naší královskou hodovní síní. "Hlavně jezte a pijte to je základ." "Do kopce pomalu, po rovinách a z kopce rychle." Plánovaně nás opouští Piit79, jede na vlak. Nyní se začíná roztáčet kapitola stoupání na Rytířov. Hlavní silnice je kvalitní, pomalu ukrajujeme výškové metry, ostrá pravá na vedlejší, sjezd a kopec proti dává tušit, dřinu. Nemi, Hulis mizí Dreamer na velkou mizí taky, Bobek, Kolikáč a HonzaB jsou kousek před mým předním kolem, ale pomalu se vzdalují, za mnou Radek s bolavým kolenem a Sergei s převodem 39/25. Asi bych se v těch dvojciferných %% rozbrečel mít tímto osazené kolo. Je vedro, tečou ze mě potoky potu a pravé stehno začíná zase poškubávat, tohle mi ještě chybělo. První čekací stanice nad Lesnou s výhledem na Rytířov, čas letí a padá rozhodnutí, hromadné foto a ke kašně se nejede. Nikdo si nechce zasrat kufry od bláta. :-) Krátký svižný sjezd a opět dvojciferné %%. Křižovatka na Verneřice a poslední vážné %%. Loučíme se s Hulisem. Směr Úštěk a rozsekané silnice na kaši, tak tudy už nikdy. Tempo určují Bobek s Nemim a HonzouB, ten mi potom pomáhá lepit díru. Sjezdem do Štětí a lehkým hupem nad Labe se dostáváme na rozjezdovou rampu k letu do Liběchova. Soukám do sebe tyčku, ale vůbec mi nechutná, žaludek začíná mírně protestovat, opět režim autopilot, magnetizuji zadní kolo Sergeie. Mělník, tradiční pumpa a párek v rohlíku, magnezie, kola, birel. "Hlavně jezte a pijte to je základ." "Do kopce pomalu, po rovinách a z kopce rychle." Tady tuším, že to uvisím, a když tak si křiknu móóc, když to stihnu :-). Bobek se loučí v Kostelci, Sergei a Radek ve Veleni já klukům děkuji v Satalicích. Sleduji pozorně komp 299,7.8.9. – 300 km. Tohle mi na budíku nikdy nesvítilo! Vítr v zádech mi pomáhá tlačit poslední tři kilometry po kvalitní silnici a já si je užívám. Zbitý, jak pes slézám z kola, vypínám comp. Borci, díky za neskutečnou jízdu, humor, pomoc a pohodu!!!