Jarní přímořské počasí zve počechrat středohoří, dodržet tradiční rytířovské foto s křížkem a stanout pod nejvyšší betonovou stavbou v ČR. Po čtvrtečním průletu a pátečním výletu se necítím zrovna fresh. Ale sliby se maj plnit nejen o Vánocích, a tak oranžový proužek v kalendáři přikazuje dát si nedělní budík na 7 h. ranní. Kruhák trochu osiřelý, ale stálice HonzaB a Nemi slibují silný zážitek. Navíc když nabíráme v Kostelci Jíťu, která mezi nás skvěle zapadla a výletní krev ji koluje v žilách.
Do Mělníka letíme za Nemim, který asi testuje prodyšnost oblečení, především Jitčina, která neponechala nic náhodě a jede v zimní sadě. Pod mělnickým zámkem přisedá Sergei a začne se starat o tempo. Předpisově vybarvená týmová oranjes lajna letí vstříc rytířské bitvě, tohle bere za srdce! Začíná dlouhé stoupání na Verneřice, úplně tady vidím rok 2013, když jsme tady shazovali zimní věci. Dnes jsem nejslabší ve skupině a není to příjemný pocit :-) Ale solidárnost funguje a na bouli nad Verneřicemi na mě čekají.
Ke křížku už to není daleko, zjevuje se mi v paměti Turistova nulová izoterma, dnes naštěstí vše ozářené sluncem, i když teplota poklesla s nadmořskou výškou. Oklepnout si na rytířovských loukách a vrhnout se na kamenitý prudký úsek zadem na Bukovku. Čekal jsem spršku nadávek, hold to nebyla úplně silniční cyklistika, ale nepřišlo nic. Každý si užíval bukový les a pak již asfaltový povrch, který se občas změnil ve dřevěný, plný pilin a klacků od lesáku. Hustá stojka, před závěrečným úsekem k bráně vysílače, pořádně kousla, ale nikdo nesesedl. Navíc Jíťa se nám svěřila, že raději jezdí všechno na velkou, že nemusí tolik dýchat :-). Prostě pravá objížděcí partička!
Vietnamci z Verneřic nás zatáhli do svého mrazáku a doplnili jsme cukry. Nálada graduje, teď už to bude jen z kopce. Jo ale docela v pěkném bočáku! Takže začíná hra na schovávanou, o co nejlepší hák. Zadem do Štětí a domydlit to šťastně na párek.
Jo, byl to dnes nádherný souboj léta se zimou, ráno zateplit a odpoledne už krátký-krátký. Oranjes lajna letěla vstříc křížku a Bukovce s větrem v zádech, aby nazpět pocítila zač je toho loket, ale rytíři a rytířka byli stateční a dobojovali to až do konce. Já dnes smekám před Jíťou, že v pátek dala Romanov na velkou, to jsem ještě nějak pochopil, ale to, co předváděla dnes, a ještě navíc v ultra zimních hadrech, to bylo nadpozemské! Fakt pěkný! Takže helma a tretry dolů na pumpě Mělník na její počest a párek na rozlučku se zimní wobjížděcí sezónou v Polabí. Zase jsem si to s vámi moc a moc užil a slzička v oku se zaleskla, jak to zase všechno rychle uteklo! Děkuji za dnešek a za celou zimu!