Předpověď počasí v předvečer závodu vypadá nadějně. Pršet by snad nemuselo. Ráno se probouzíme do deště, ale ani Kolíkáč, ani Žába zaječí úmysly nemají, a tak i mě nezbývá než se tvářit statečně. Přesně týden po žlebském karambolu opět usedám na kolo. A hned zase do závodu.
Déšť ustává, ale je mokro, místy štěrk. Zaváděcí okruh je zkouška odvahy. 70 závodníků se tlačí na úzké silničce. Hned do první ostře levotočivé zatáčky vidím borce vedle mě najíždět dost rychle. Zatímco balík zatáčí, borec letí rovně do křoví. Sleduji Žábu, který jede dost opatrně na chvostu balíku, a já ještě opatrněji až za ním. Kolíkáč se někde zapomněl.
Konečně jsme na širší silnici a začínáme první ze tří kol většího okruhu. Rozhodující moment nastává v největším kopci z Loukova přes Dobrou Vodu na Rejčkov. I Žába tu chytá díru a já chytám díru za Žábou. Žábovi se prý ještě čelo podařilo doskočit, ale já jsem zůstal sám. Zpětně si říkám, že jsem se měl zkusit zmáčknout, ale pro mě rekordních 182 tepů na budíku bylo dost. Spíše jsem si měl nastudovat trasu a nenajíždět sem úplně zezadu. Pár vteřin propadání balíkem by mi na těch pár desítek metrů do mírnějšího sklonu mohlo stačit. Před sebou vidím dalšího odpadlíka Mariána Krejčího z Team Tempo Vision, který se ohlíží, ale nečeká.
Po sjezdu do Kout mě nabírá Jakub Petřík z Agro Kolín, který si na zádech veze Pavla Svobodu z Vokolek Cycling team. Zanedlouho máme i Mariána Krejčího a ve čtyřech celkem v pohodě většinu trasy objedeme.
Profil je hodně dynamický: pořád nahoru a dolů, pořád s prudkými změnami sklonu a skoro pořád do zatáčky. To svědčí dravějším mlaďochům, kteří obsadili stupně vítězů v celkové klasifikaci. Ale zpátky k naší skupince. V posledním kole, pár kilometrů do cíle v nejprudší stěně před Dobrovítovou Lhotou Pavel Svoboda nastupuje. Mě se podaří reagovat, zatímco ostatní dva ve stěně zůstávají. Pokračujeme, ale těsně před cílovým Meziklasím nás zezadu překvapí Jakub Petřík. Je to holt jiný somatotyp. Vypadá velmi odhodlaně, a tak se spokojím s tím, že se vezu za ním, aniž bych se loktoval o 18. místo celkově. Cílový spurt je totiž prakticky vyloučený kvůli závěrečnému esíčku vesnicí, kde mezi domy není ani trochu vidět, jestli za zatáčkou nejede auto. V oficiálních výsledcích mě zřejmě zaměnili s Pavlem Svobodou, který to vzdal ještě dříve.
Kolíkáč se při vyhlašování mého bramborového místa v kategorii dozvídá, jak se vlastně jmenuji, protože mě vlastně nezná jinak než přezdívkou :-) To by se u Žáby stát nemohlo, ten je nejen vyhlášen, ale i ukázán na bedně.
Za mě byl cíl závodu splněn. Dojel jsem v pořádku, kolo funguje a hlava jako obvykle. Díky, že jste mě zase vytáhli!