Asi se sluší abych taky něco napsal k mému prvnímu Králi. Všechno to začíná už v pátek večer, kdy se nějak nemůžu vejít k Beránku, na recepci prý mají plno, tak ani nevim kde budu spát. Naštěstí se Kolíkáč s Kuřetem na dvoulůžku smrskli a že prý se vejdeme. Vrcholí to scénkou, kdy Kuře odhazuje Fastum gel doprostřed postele a odchází do koupelny. Nevíme co si myslet, padají hlášky, že má Kuře narozeniny, lehce se noci bojim. Nakonec ale teda usínám, raději se ale zády ke Kuřeti neotáčím, nikdy nevíš ;-)
Ráno se budíme v 5, venku celkem teplo a tak se debatuje co na sebe. Iceman pouze v krátkém, Léňa se nechal přesvědčit a natahuje návleky na kolena. I na startu je celkem teplo....to se ale změní :-(
Start, koberec vytrvale píská a jedeme z Klatov. Po nějakém 15.kilometru musím na záchod, je zima a mrholí. Kolem projíždí kamarádi z Bikefora, Petr s Luckou. Tak naskakuju a stíhám je. Jedeme spolu jenom chvilku, někde jsme se rozdělili, ani nevím kde a jak. Pamatuju si první občerstvovačku, beru banán z ruky, pití mám dost, tak nestavim. Kolem nádrže Nýrsko předjíždím Hanku Ebertovou, vypadá špatně, prý bolelo koleno a zkončila. Škoda. Stoupám na Špičák, nevybavuju se, že by to bylo nějak ošklivé stoupání, pokračuju dál ve dvojici s jedním 200kařem. Před Prášilama ho ztrácím, kostky jedu sám, myslel jsem že řidítka neudržim ve zmrzlých prstech a nohy taky celkem trpí. Naštěstí je konec, projíždím vesnicí a ony jsou ty kostky i za ní :-) A do kopce, hrůza. Přetrpěl jsem to a jedu dál na Srní. Lehce prší, fouká hodně, nohy ruce promrzlý, brýle zamlžený a zacákaný,mám chuť to zabalit. Stavim na občerstvovačce, doplnit jonťák, chleba se škvarkama a sádlem, čaj(díky za něj, moc to pomohlo), no láduju se a snažím se zahřát. Přijíždí Strejda s Ačkem, i Petr s Luckou. Domluvám se a jedu s Ačkem. Sjezd ze Srní, podél Otavy až k rozdělení tratí a hurá na Zhůří. Cestou do kopce nás dojíždí Petr s Luckou, které jsme předjeli podél řeky, maj vepředu 3-placky tak se jim to švihá :-) Chvilku s nima jedu, povídáme kolikrát ještě vyjet Řevničák než budeme nahoře. Pak je nechávám odjet a čekám na Áčko. Snažim se s nima jet, fakt si dávám záležet abych netrhal tempo, ale vždycky když jsem na špici, tak jedu moc rychle, zkrátka to neumim :-( Ani se nemůžu držet tepů, ráno mi došla baterie v pásu a celou dobu mi to ukazuje kolem 40 tepů :-( Lacovi se to nelíbí, dává mi to najevo a je na mě naštvanej. No je spíš nasranej a nemluví se mnou. Omlouvám se, vysvětluju, podávám ruku a je to snad dobrý. Jedeme dál až k občerstvovačce ve Zdíkově. Jeden člen skupiny hlásí defekt, Strejda jde pomoct s opravou a já dál pokračuju zase s Petrem a Luckou. Strejda je asi rád,žľe budou mít ode mě klid;-) Tuhle oblast celkem znám, jezdili jsme do Úbislavi kempovat s rodiči. Takže vim že do Vacova je do kopce, Peckov je krásnej sjezdík. Za Pecovem sundavám návleky v předtuše Javorníka a čekám na Petra s Luckou, byli si odskočit. Pokračujeme na Javorník a poprvé začínám vnímat kopec, do té doby to šlo tak nějak samo. Aspoň rozmrzám :-) Dolů z Javorníka je to celkem rozbitý, ale i tak ujížídím Petrovi s Luckou, pod Šimanov je vyhlížím, ale nikde nejsou. Kolega funící vedle mě informuje ve vesnici, že to nejhorší teprve přijde v lese. Abych se přiznal, čekal jsem to horší, nahoře si neodpustim poznámku k pořadatelům, jestli to je teda všechno. Dostane se mi odpovědi, že se mám ještě na co těšit, je to do Klatov kolem 70km. No tak frčim dál, lehce z kopce do Sušice a k občerstvovačce. Klasicky doplnit pití, chleba se škvarkama, rohlík se sýrem a banán do kapsy. Přijíždí Petr s Luckou, ta se zastavuje na chvilku a vyrážíme spolu bez Petra, však on si nás v pohodě do Hartmanic docvakne. A taky že jo, do kopce mi lehce ujíždí, ale z kopce se tolik nebojim a docvakávám je. Míjíme odbočku na Kochánov a míříme k Zámyšli. Cestou mi volá kamarádka Martina, že čeká nahoře na kopci, říkám že do hodinky jsme tam :-) Poslední občerstvovačku Petr s Luckou projíždí, já si aspoň hltnu pití a beru rohlík do pusy. Vyrážim je stíhat, ale jedeme skoro stejně, odstup se nemění. Žvýkám rohlík, dávám dva gely, zapíjím a makám. Už z posledních sil. Nahoře pod stromem stojí Martina, máváme na sebe, vysvětluju situaci a makáme za Petrem s Luckou. Bohužel si timeout vybírá můj měchýř, ale podle profilu, který jsem si nechal na pokoji, by to mělo být z kopce a tak si věřim že je dojedeme. A taky že jo, zaléhám na kolo, bolí to snad ještě víc než do kopce a svištíme dolů, 74km/h, jelo to krásně. Potom už nadávám na každej brdek a když se vynoříme na silnici, kterou si pamatuju z rána, tak vim že je to už skoro hotovo. Makáme s Martinou vedle sebe, předjíždíme a najednou je za náma slušný balík. Nikdo ale nechce moc střídat, nevadí, to už do cíle došmrdlám. Ješątě závěrečný motání v Klatovech, úplně jsem se ztratil a netušim kde už bude sakra ten cíl. A je to tu, přejíždím koberec, pípá to a je hotovo. Jsem lehce dojatý, ZVLÁDL JSEM TO!! A dokonce i pod těch 11hodin. Dokonce i pod 10 hodin jízdy, zevloval jsem 19 minut na občerstvovačkách a 2x na záchodě. Celkový čas 10:10 předčil moje očekávání. Děkuju Martině, čekáme 2 minuty na Petra s Luckou, vracím čipy a na etapy jdeme na jídlo. Bohužel během této chvíle mizí moje helma :-( Holt jsem královsky zaplatil svojí blbostí.
Tak takhle to vypadalo v zadní části, jel jsem hodně sám, prakticky až do Srní, možná kdybych se líp vyčůral a zkusil hákovat Béčko tak jim uvisim, aspoň mám motivaci do příštího roku. Zajet to pod 10 hodin ;-)
Chtěl bych se omluvit Strejdovi a Lacovi a dalším za mrvení tempa, poděkovat Petrovi a Lucce za společnost od Zdíkova a hlavně Martině za společnost v těch posledních kilometrech, asi bych se k takový rychlosti sám už nedokopal a dojel to s Petrem a Luckou :-)