Rok s rokem se šel a je tu další král můj v pořadí již 5, Večer na tiskovce jsem rozhodnut jsem rozhodnut jet 200 km, jelikož chci druhý den jet domů a v neděli vyrazit na SKS. Večer se ale vše mění a nátlak ostatních šlapek ustupuji od svého rozhodnutí a usínám s myšlenkou na 25O km
Ranní probuzení je nevlídné venku zima vítr zataženo, ale oproti loňsku aspoň neprší, Vše kompenzuje vynikající snídaně od paní Pýškové a hurá na start.
06:3O start vyrážím společně s naší předen domluvenou skupinou na trať 25O km v mé skupině se pohybuje Qvit, Jestřáb,Mlhoš,Orlík, Honza A,Iceman. Od prvních metrů nás skvěle diriguje Jestřáb, který Mě s Orlíkem přibržduje abychom byli pohromadě a netrhali se. První menší kopečky myslím tím u Chlístova a k Velharticím jedeme v pohodě a stále pohromadě. Na první bufet, kde většina nestaví, tedy já a za vesnicí v klidu močím přijíždíme kolem 08,3O, Myslím, že Mlhoš mi z bufetu přivezl banán, který docela bodl. Zatím stále spolu uháníme k prvnímu většímu prověření sil a to stoupání na špičák. Na Špičák stoupáme společně v dobré náladě, ale ke konci stoupání u mě začíná vyhrávat zavodní duch nad teamovím a začínám zbytku naší skupiny podjíždět, s tím, že se určitě sjedeme ve sjezdu. Ve sjezdu do Rudy mě dojíždí Orlík a sním chvilku pokračuji dále po trati v různě početných skupinách. Počasí hnus a běs začíná mě trošku pobolívat koleno a zde jsem se asi rozhodl, že se na 250 km vybodnu a taky jednou zkusím 2OO km. Pokračuji celkem v pohodě přes hnusné Prášilské kostky k dalšímu bufetu. 11,00 Druhý bufet rychle doplnit energii a tekutiny at moc neprochladnu a rychle pokračovat dál. Zde mě dojíždí zbytek mé skupiny, ajá sděluji, že jedu jen 200, zlé obličeje nasvědčují něco o zbabělci a zrádci, ale já už jsem rozhodnut pokořit jen 200 km Sjezd k Čenkově pile je očistec hrozná zima a následné stoupání z Renštejna do Kašperských hor je zase slušně výživné.Pak se zase pěkně svezu směrem na rozsedly, kde už ale jedu sólo jízdu a na Šimanov vyjíždím sám, rychlí sjezd do Sušice, kde mi v levotočivé zatáčce na kostkách málem podklouzne kolo, ale naštěstí vše ustojím. Od Sušice do cíle se občas přimotám do nějaké skupiny, občas jedu sám. Jsem zvědav co mě čeká místo zrušeného Kochánova. Musím uznat, že stoupání k Zámyšli je důstojná náhrada, pěkně výživný kopec, naštěstí kvalitnější asfalt . Kopec s vypětím všech sil zdolávám, a pak už za občasných slunečních paprsků si to prdím do cíle. 14,3O cíl paráda mám to za sebou umístění a čas nevypadají špatně a tak spokojený odcházím na pivko, následně převléknout a opět do prostoru cíle vyhlížet další šlapky. Právě v čas dojíždí skupina, s kterou to vše začalo.
Vše v co v tom strašném počasí zmákli 250 gratuluji, já mám však v hlavě brouka co příští rok zda si zkusit za závodit na 200 a nebo přežít 250, naštěstí mám na přemýšlení celí rok.