Krásné nedělní ráno, u snídaně se kochám rozpouštějícími se mlhami na obzoru a začínám vyhlížet Kolíkáčovu deku z kovovým zipem. Nerozhodnutý jestli verano nebo brios beru pro jistotu tašku se vším a tradá směr Nový Dům.

Je vedro, aero rukávky musím sundat, ale Kolíkáč ve Veranu nevypadá zrovna komfortně. Takže Brios a tradá na krátké rozjetí a na start. Druhý balík je narvaný, nervózní a natěšení junioři, neporazitelní soupeři, známé i neznámé tváře. Prostě paráda. Trochu nervózně sleduji, jak se postupně nořím do hlouby startovního pole, tak se natlačím alespoň před Kolíkáče ... a na konec jsem to já, kdo se nenacvakne a zdržuje.

Po startu se jede nesmyslněji než jindy. Studené nohy trpí, ale jsem stále v krásném háku, daleko od nástupů, prostě jsem nešlápl nic navíc. Nahoře mě Luke a ségra donutí popojet k čelu a jede se. Snažím se být v pozici, kdy mě nikdo nezavře, kdyby se náhodou nastoupilo a zároveň se nechci nechat vyplivnout na špic moc brzo. Za lesíkem drtí špic Čespa a pak Luke. Toho přestřídám a čekám, že se poveze za mnou a do sjezdu najedeme z čela. Ale Luke někam vymizel a do sjezdu mě předjíždí Šrarjer a Malíř, ideální situace.

Koleje přejíždím 2. a jedu Malířovo tempo, převalí nás chumel juniorů, ale mě to nechává chladným a nejdu přes 550W. Ani nemám na cyklopočítači obrazovku s délkou kopce, prostě se nejede nic co bych nedal tak dlouho jak bude potřeba. V mírné části se nezvolňuje, ještě že jsem dobře zabudovaný ve skupině. Na horizontu je nás 10 (5 juniorů, 4 M40 a 1 M50) a pokračuje se pryč. Nikdo další nás nesjíždí. To by se nemusela opakovat selekce na každém hrbolu.


Hodně různorodá skupina nijak zvlášť nespolupracuje. Sice se valí, ale střídání drhne, nechávají se díry a 3x nechá skupina odjet špic. Když vidím z první ruky, jak Šrajer dělá vrátného a nechává díru, tak se ozvu. Následuje hádka a naschvály zbytek závodu. Skoro každou mou špic nechává odjet. Nikdo nás zezadu nedojel a já slespoň mohl jet na špici odpočinek a nikdo mi nemohl říct, že netočím. Přitom Šrajer když zrovna nekurví tempo, tak tam sází masakrální dlouhé špice a evidentně je o třídu lepší než zbytek skupiny. Nechápu, ale což.


Ve sjedu u Bukové je rušno, hromadný pád v prvním balíku, prý to klouže a tak sjezdím jako s hnojem. Nic mi neklouzalo, ale lepší zůstat kolama dolu. Podél řeky běží před zaváděcím autem pes, už čekám že nás dovalí skupiny zezadu. Týřovice se jedou rychle, ale nezávodí se. To přichází až za mostem do Skryjí. Začátek kopce se letí mimo mé možnosti. Cedím se a už odpadám mezi korálky. Naštěstí se ve vesnici zvolnilo a tak dojíždím zpět do skupiny a cpu se dopředu. Táhlou část kopce jede hratelné tempo Horváth (neskutečné ho vidět takhle dlouho na špici). A pak přestává prdel a Šrajer natahuje lajnu. Nahoře je mi na zvracení, ale jsem tam.

Broumy a Karlov ani neštípnou. Alespoň tak mi to přišlo, dokud jsem nezačal koumat jestli mi přibržďují kotouče, drhne řetěz, nebo nemám defekt. Prostě tempové rovinky strašně bolí a vůbec to nejede. Lepení nástupů kolem Leontýnu je brutální. Tady mi dochází, že se pod kopcem loučím.

Ze Zbečna vyjíždím s taktikou, že se neodepíšu hned v první serpentině a zkusím to zalepit v mírnější části kopce. Za mnou zůstává jen 14letý Kohout, který slušně poprosil o hák. Ještě že tam byl, parádně mě to nakoplo a jel jsem co zbylo v nohou celý kopec. Bohužel to stačilo jen na spáleného padesátníka Ippoldta. Na rovině za kopcem rozjíždím poslední pokus o dojetí bedny. Ale jsem na to sám. Junior mi statečně odstřídal na 10 sekund, padesátník jen zakoutil hlavou. Po dalších 5 minutách jsem zkusil poprostit o střídání ještě jednou, ale mlaďas bez závětří začal couvat. Tak tedy zpět na špic. Po chvilce mě Ippoldt na půl minutku vystřídal, pomohlo to, díky. I když jsem přes Nový Dům jel 55 a podle FlyBy stáhl polovinu ztráty, bedna byla pryč.

V závěru ještě zvedám zadek do spurtu, načasování asi dobré, ale nohy prázdné. No, krásný závod, super organizace a parádní zajištění křižovatek. Tentokrát jsem neodpadl předčasně ani na výkonnost ani na závodní chyby. Ze Zbečna to chtělo lepší nohy nebo větší štěstí na sjížděcí skupinu.