Tohle se zase povedlo. Naposledy jsem na tom venku seděl na Cukráku. Pak už jen zima a mráz a rušení výletů. Virtuální cyklistiku ve zpocené ložnici jsem pak vyměnil za poznávaní krás světa bez kola. Návrat s rýmečkou a velký otazník před sobotním výletem. Ale kamarádi mě hecují, že jen kvůli tomu reportu musím jet. Respekt mi nařizuje jednici pod sebe a do kapsy aspoň litr, ať mám na vlak nazpět. Kupa zimních hadrů v předsíni, jo kolik vzpomínek je do nich vepsáno. Před barákem vůbec nevím, která bije, jak kdybych na tom v životě neseděl. Ty wado to bude sranda.
Na kruháku Nemi, ze kterého se stal správný oranžový držák. Za chvíli Žába a HonzaB. Z kruháku z kopce vstříc dalšímu dobrodružství. Nohy se pomalu roztočily, oblečení funguje a já si to užívám. Cestou přistupuje Camrda a Luke a do Kounic se jede to správné objížděcí tempo. V zastávce u chátrajícího zámku se obejmout s bráchou a popřát si vše nej do nového roku, ó jak ten čas letí. Ivča na karbonech a za chvíli i VSid na jednici.
Po 1,5 hodině jsem na odpis a vůbec nevěřím, že někam dojedu. Krutý vítr proti ale naštěstí rozráží neuvadající mašina Žába, u kterého se všichni střídají. Až na mě, jedu sobecky na těch nejluxusnějších místech ve skupině. Kolín jsme šťastně překodrcali a i chvíli přenesli, ty šikmé koleje jsou lahůdkové.
Teď je tu tvrdá robota, vítr fouká snad ze všech stran. Ale v háku to jakž takž přežívám. Čáslav na dohled, Žleby, Ronov a Mosty na vlastní kůži. Krásné zapomenuté silničky. Letos jsou hitem hospody, tak si dát držkovku od robotické servírky. Vevnitř pravá wobjížděcí nálada, ale venku zjistit, že je slušná kosa. Naštěstí nás ale vítr konečně tlačí domů. Kapr bohužel tlačí svoji dvojku na vlak, vypadly mu totiž kuličky z předního kola, které má již 140 000 nalítáno.
Začínám pomalu věřit, že to díky kamarádům zase dám. Je to sen, stehna pálí, ale hlava se vznáší. Obloha se rozjasnila a slunce únorově hřeje. Hryzely a Krymlov, většinou krásné hladké asfalty, tohle prostě chceš. Z Říčan roztočit závodní kolotoč a v dáli cítit přicházející sezónu s číslem na zadku. A já dnes chci dvoj čento, když je tak blízko. Nohy vytočím s Lukem ještě do Újezda, aby to začínalo 2. Doma klasika, vana, polívka, pizza, vločky, pivo, buráky...a těšit se na nutellu před spaním. Děkuji orange dream týmu, jste boží!