Jsem šťastný, že zase můžu plout v oranžovém vlaku jako tichá ryba. Přes tři roky jsem skoro vůbec netrénoval, jen jsem občas jezdil na kole se psy z nutnosti. Ke konci loňského roku jsem se trochu vrátil a díky VSidovi za zábavné segmentové závody.
Letos jsem najezdil do práce a z práce 1200 km, smutně projíždím Stravu, narazím na Lukův trénink a oznámení závodu Sázavák. Vzpomínky na sprint s Dreamerem, tréninky v Kolodějích… Sakra, to bylo fakt super. Chci se vrátit. Píšu Kolikáčovi, a on hned odpovídá. Jsem šťastný.
V sobotu ráno mi dochází, že kazeta 11-25 není pro moje nohy to pravé, měním ji za 11-32, ale až na startu zjišťuju, že mám krátký řetěz. Vytrhnout přehazovačku — to by ke mně sedělo, ale už mi je 41, měl bych dospět a nedělat hloupé chyby. Přijel jsem s předstihem, zkusil cílový kopec – 320 wattů šlo lehce, zvedlo mi to náladu, třeba se v balíku chvíli udržím.
Začali přijíždět ostatní účastníci. Byl jsem rád, že je vidím, ale ne tak nadšený z faktu, že šance v takové společnosti odpadnout hned na prvním kopečku se blížila k jedné. Dal jsem si cíl — dojet bez krize, projet celý závod od začátku do konce, vydat ze sebe maximum. Startujeme. Sjezd, první zatáčka, jedeme jemně, dokonce jsem si pomyslel, že zvládnu odjet i špic, ale… Vepředu začali “valit” tak, že jsem okamžitě spadl na konec. Dívám se na watty – 5 W/kg a to jedu v háku na 2% stoupání. Říkám si, že to musím zkousnout, ale nohy už to přestávají dávat. Bez tréninkových kilometrů můžu chytit křeče. Jet sám už na začátku závodu s křečemi – to je trápení. A taky trápení pro organizátory, kteří musí takového smolaře čekat. Rozhoduju se jet svoje tempo — a ukázalo se, že to bylo správné rozhodnutí.
Dál jsem jen sledoval, jak se oranžový vlak vzdaluje. Nebylo mi to líto, bylo to zasloužené. Můj cíl byl minimalizovat ztráty a bojovat s vlastním wattmetrem. Všechny kopce jsem znal, ale i tak jsem jednou minul odbočku. Prudce jsem se otočil — a zablokoval řetěz, protože jsem měl přehazeno na krajní kolečka. Okamžitě jsem seskočil z kola a rychle to napravil. Všechno dopadlo dobře.
Celou cestu jsem si užíval krásu těchto míst — tady rozdával své vražedné špice Turista, tady jsme všichni společně letěli dolů. To je ten pravý požitek.
Nakonec jsem jel podle wattů překvapivě dobře — jsem spokojený.
Díky za závod. Rád jsem vás všechny viděl. Budu závodit, budu trpět.