Ani druhá časovka nezapadne v zapomnění, klíč ke štěstí v ní našel kolega Barbánek. Protože dobrodružství mu není cizí a planá slova jsou neznámým pojmem, shodujeme se, že pro Gusto nebude troška písku a kamínků zkratkou do Lysé problém. Dle 7 minut zpoždění u kina a je zřejmé že časově nebudeme mít problém, průměr lehce na 30 je zárukou. Škoda jen, že zbytek osazenstva byl v pracovní a zdravotní tísni, nikdo víc se nepřidal.
V Libáni malý pokus dostat Barbánka na nejlepší zahrádku dne, ale v rukou mi končí Gusto. Trochu mu při záběru lupe v hl.složení a kola jsou pocitově líná.
Na startu máme 40minut mezeru a tak tuhneme za krásného počasí a šílené dopravní špičky. Objevuje se Camrda a to už letí Barbánkovi tou dobou u čonga povel: 3x Krakonoš! Nicméně chlapec se stále drží a vylézá jen s Colou a margotkami. Říkám si kam se poděl ten chlapec s kávou, dortíky, šampíčkem a pivíčky na stříbrném podnose...
Výkonnostně se dnes nikdo necítí, i když je opět famózní počasí, krátký krátký, výsledek, natožpak výhra nejsou podstatné. Nahoře v cíli se pokloníme Evě Drhové a můžeme frčet domů. každá minuta zdržení je na těsno soumraku.
Přehoupneme Podhradí, sklouzneme do Libáně a už na stůl spěchá omílaný Krakonoš s chlapcem z Humpolce v rukách milé servírky.
Je 19:30, trochu se line podvečerní chlad, zařadíme intenzitku na rozehřátí a už jsme v Prodašicích kde se drží špice stále neskutečných 38 stupňů k domovu. Za soumraku radši volíme gravel lesíkem, navíc zkratka pouhých 300m stojí za to.
Barbánek se ukázal jako skvělí společník, navíc má neskutečnou formu, a v JCL má co ukázat. Pouze v těch dlouhých přejezdech mezi vesničkami se trošku nudil, tempo by mohlo být malinko vyšší aby to více odsýpalo. Pohled do výsledkovky nestojí ani za řeč, ale den to byl parádní (celkově všichni časy asi horší ale jinak každý zajel své kam patří). Příští týden tedy volno, za 14 dní Mladějov, kde se asi pojede jiná kosa; ale to už na sebe jistě upozorní Kolíkáč a vyhajaný Luk.