Chtěl jsem být za užitečnýho idiota, ale byl jsem jen idiot. Tak nějak by to šlo shrnout. Psát po nemoci nemá moc smysl, protože skuhrání je takovej cyklokolorit, ale pár dní sem proležel a vlastně jsem ani jet nechtěl. Ne že bych nechtěl pomoct týmu, ale nikdo se nehlásil, že by něco chtěl zkoušet, nebo zajet dobrej výsledek. To už je skoro tradice a mě už se na takový akce ani moc nechce. Ale Vláďa s Žábou nakonec přijdou s tím, že by si dali nějaký delší únik. Trochu to proberem a naplánujem místo, kde to nikdo moc čekat nebude. Jo hned na startu. :)
Píšu to do WA, nikdo neprotestuje, tak se to stává jedinou oficiální taktikou. Úkol zbytku je kotvit a nikoho tam případně nepouštět. Já mám aspoň důvod přijet, přeci jen jako závaží ve skupině pár km fungovat můžu i bez výkonnosti.
Takže je tu start, genialita DS se potvrzuje :-P, a Žába s Vláďou dostávají zadarmo 20-30m, než to vůbec někdo zmerčí a další metry, než se začne něco dít. Ale moc slabejch kusů tu není, takže když si na špic vleze Kubičta, už moc daleko neodjíždí. Jede se tvrdá lajna, ale je jasný, že se to bude muset protočit, takže střídání na špici a nějaký snad Radim alias dres Rohozec, který se s tím nemaže. Ty bláho on to snad sjede sám... proč Žába trochu nepřišlápne řikám si. Teda jedem sice 45, ale už kluci už měli bejt pryč. Nakonec to vyhodnotím, že buď tam Radim dotáhne celej balík, nebo to rozpojím a aspoň jim založím pěknou grupu. Takže to pomalu rozpojuju a než to někomu dojde, má Radim 10m. Nakonec si toho všimne Kubišta a řeší to nástupem, to už se teda nemůžu zvednout, ale kde má oranžový závaží? To všichni spí? Za chvíli další unlimited a my nic. Tvl, tak to jsme dobře zbabrali hned na startu. Já už zavřenej a nemůžu nic. Tenhle průšvih nakonec řeší Lukáš Gdula a spojuje to vše do jednoho balíku. No prvni intenzita mi úplně dobře neudělala, ale znáte to, kdo nic nečeká, nebude zklamán, takže jsem v pohodě.
Čekám smrt v brdku ve Starým Bydžově, ale místo toho se spíš pohodlně protáhnu do čela. Zajímavé. Dál se jede naprosto neurovnaně. s oranžovou aktivitou, ale bez nástupů. Všímám si nervózního Petra Janovskýho a dochází mi, že tu není Lukáš Gdula. Po zhodnocení stavu je jasný, že je tu 12 lidí z toho 7 šlapek. Není na co čekat, závod to není dlouhý, tak kdy jindy rozebrat soupeře než teď. Nebo si věříme na poslední kopec? No já teda ne, takže objedu tým s pozorováním stavu a tím, že je třeba závodit. Žádnou aktivitu ale nevidím, tak jdu v prvním brdku příkladem. Bohužel teda to uteklo dost rychle a už jsou tu Smidary, což nevím. Tady se jede jinudy než vždycky, což vím, ale nevím, že už jsme tu, tak jen po paměti točím pravá, kde mě po nástupu docela vyleká pouť. Zbytek jede levá a já než se vzpamatuju a zjistím kde jsem a kudy dál... no a je to, pro mě konec, z2/ss do cíle na samotku a s napětím čekat, co se dozvím v cíli.
No pohled na tabulku výsledků u akce je tristní, tak co k tomu říct. Konkurence byla veliká, to jo, ale využívat ty počty v týmu se nám poslední dobou teda vůbec nedaří.