Plán nabírání vytrvalosti v delších závodech pokračuje. Před týdnem bohužel moc nebyla skupina, tak snad to bude lepší. Osazenstvo hnízda ale vyměklo a tak jedeme jen s Vláďou a Žábou.
Po startu fakt klid a pohoda. Pokec a trochu slovní dráždění Žáby. Komboška ok a zima není. Přejedeme nečekaný gravel úsek a Žába rozjíždí tempo, který pak Vláďa vystupňuje v prvním brdku. Vysadí mě do čela do sjezdu, tak se moc nerozpakuju a dole mám náskok, který dolepí Žába a Milan Kmiť.
Mám chuť počkat na zbytek, plán byl se svézt a pak si jít koupit pití, ale prý jedem. OK, změna plánu a nejdřív umřu a pak teprve půjdu pro pití. Valíme tak, že asi umřu docela brzo, což teda sděluji Žábovi, načež se trochu zvolní. Přežívám hektický začátek, občas to brzdím v kopci z čela na 310W, ale jinak se snažím jet a posouvat skupinu dál.
Žába má bidony na celou trasu, já zhruba na půlku, tak se postupem času snižuje moje touha viset, spíš chci trochu odtáhnu, dokud můžu. Vystupuju pak v táhlým magnetu z Kamýku, kde se paradoxně nic moc nejede, ale pár zlomů v kopci a tempu udělá pár metrů a najednou jsem extra línej to dolepit.
Čekám, že Vláďa přijede s grupou kde se svezu, tak mi ani nevadí prostát cenné minuty na semaforu. Míjím pumpu před Krásnou Horou a chci samovýčep o pár km dál.
Při hledání samovýčepu mě dojede Vláďa, ale co hůř, samovýčep nebere papírky ani karty a přitom už mám skoro dopito. Dalších pár brdku je pak o žízni a mrtvejch nohách, Vláďa solidárně uzpůsobuje tempo, ale pak ho to přestane bavit a prý mě tu nechá se trápit.
Po prvním brdku se vydává mimo trať, po druhém ho taky dojíždím, po třetím mě ani nehákne a do Sedlce tak dorazím docela s náskokem. Musím ale už pro pití, tak ho nechávám svému osudu.
Rychle koupím ice tea, naleju do bidonů a vyrážím. Studený pití mě docela osvěžilo a tak Cunkov nějak vylámu.
Pak už je to prý easy, vlastně si to i užívám, i když ve skupině by to bylo lepší. Nohy ale až do konce docela spolehlivě jedou, což je značný zlepšení, tak snad se forma tedy ubírá správným směrem.