Trpět na chvostu grupy a bojovat v nejlepším případě o top10 v kategorii anebo se starat o tempo, jezdit na větru, na špici, vozit bidony pro naši možnou zlatou naději Jíťu? Upisuji se Jítě a nalákám i HonzuB. Zorganizovat dopravu tak, abychom už v autě pomalu vytlačovali z tuby Mamut glue. Start bez strkanic a nějakých karambolů, čelo nám cukne v brdku na Pavlovice, ale před klesáním do Lipníku jsme již zase u nich. Sjezd na jistotu, tady se nerozhoduje. Tvoří se vypečená oranjes sestava, HonzaB, Jíťa, Ryba, Sergei a vt.
Najíždíme na Slavkov alias Radary a Jíťa přikládá pod kotel. Nahoře už jen ve třech Šlapkách, HonzaB se otáčí a dotahuje k nám ještě Rybu, poklona! Je tu dalších asi 5 borečků, takže točíme! Za Potštátem my na jednom výtluku vyskakuje týmový bidon plný krystalového sirupu. Naštěstí jsem měl flaštičku v očekávání veder v zadní kapse dresu, takže jsem zatím zavodněn. Jíťa na trojce a před ní se točí oranžový kolotoč. Z auta jen slyšíme ve sluchátkách, super, vše podle plánu!
Za Helfštýnem vyžebrám z krajnice bidon od hodných podavačů, děkuji moc! Asie pode mnou skvěle žehlí ty rozbité a kousavé brdky před Fonsky. Stehna trochu pobolívají, ale hlava v opojném cyklistickém rauši. Dole na Fonsky bereme Jítě bidon a mažeme napřed na bufet. Cestou míjíme borce, který má hodně netradiční tretry, jak kdyby střevíčky pro Popelku. Je to Adam Hansen! Ryba se neskutečně rozjel a tancuje ve velkém kvapíku k vrcholu. Kluci mi odjíždí, ale na dohled je přece musím mít, jinak se úplně zastavím! Bufet pleníme, rohlíky se salámem u mě vítězí. Ještě tak hlt piva by to chtělo, vzpomínám na bráchu, jak nás vždy spravilo.
Jíťa je tu hodně rychle, chce Colu a znovu rozjíždíme skupinový koncert. Je to sen! V Držkové semafor a rozkopaná silnice, tady to snad nikdy do kupy nedají. Odbočku doprava Adam mine, řveme na něj a děkujeme budíkům na kokpitech, že máme nahranou trasu. Je tu magnetické stoupání místo Hadovny do Rusavy. Jíťa trpí, ale stále skvěle visí v háku. Sjezd je za trest, samá díra, ale povětšinou naštěstí označená. Z kopce a po rovinách rozjíždíme zase palbu. A je to tu, vítejte v pekle!
Grapy, přede mnou 3 orange zadečky a za mnou supící jezdec worldtour Adam Hansen! Jíťa je na limitu a je to zážitek, jak dokáže stále bojovat, doteď nechápu a smekám. Snažím se jí podpořit a dělat větrný štít. Do Bystřice zase ve vzorné týmové lajně a rozjíždíme poslední dnešní symfonii. Ale sjezd je zase dost záplatovaný a plný štěrku. No moc pěkného asfaltu jsme po trase nenašli. Vítr mává s vysokými ráfky, asfalt drncá, ale zlatý cíl se blíží.
4 Šlapky za ramena do cíle, tak v tohle jsem již nevěřil! Velká gratulace Jítě, ale nejenom jí. Vstát v 5 ráno, 3 hoďky v autě na přeplněné dálnici, zrubat se 5 hodin v sedle ve vedru, až do pálení chodidel a pak 2,5 hoďky domů zase s volantem v ruce. Krásná oranjes bláznivina, kterou bych chtěl ještě někdy zažít! Vždyť 11 Šlapek na dlouhé a všechny v cíli, brambora v týmech, to zase byla jedna velká týmová radost na 26. ročníku Mamuta!