Myslím že cyklista nemůže nikdy zestárnout. Pokud jezdí aspoň trochu, navíc a hlavně se účastní Šlapkovského kalendáře, prochází jakousi omlazovací kůrou. Dnešní den byl toho opět důkazem, opět se potvrdilo známé přísloví "kudy jezdí, tudy léčí". Dvě ruce nestačili na početnou grupu magorů stálic, i starých a hlavně nových tváří. Na Ústeckém mostě a přilehlou magistrálu zalitou sluncem kterou brázdí po dvojičkách i ve skupině.
Trasa byla letos trochu porézní a plná nástrah, už pod Sebuzínem suma defektů kulminovala na prstech jedné ruky. Jízda působila dynamicky, lze říci, každý si Varhošť vyjel za své. Kolíkáč výtečně naplánoval tuto prověrku nad klasické pojetí a připomněl tak: rumové aférky; nejedno dějství zmeškané rodinné idylky. Tedy je nutné zmínit dnešní hlavně dámskou účast a hned dvě, navíc velmi obstojně zvládnuté v podání Jíti a Petruše.
Civělo by se tady po těch kopcích neskonale dlouho, navíc v dnešním počasí (ukázala se i Buková hora), ale pokročilý čas velel plenit benzínku a ubírat se směrem k domovu. Známou fotku s hradem Střekov nahradil Mariánský most. Protivítr na cestě zpět byl neúprosný, ale spolupracující skupina se nenechala odradit, "hlavouni" táhly špice po nábřeží hlava nehlava. Ani chytrých krabiček nebylo vcelku moc třeba; jeď, trasu už znáš jak prohlásil Kapr.
Obstojný den ve skvělé společnosti, plný luxusních zážitků si žádá velkou pochvalu a nadšení do dalších akcí včetně prezentace nových materiálů.