Když jsem se letos na Třebotovce ptal na možnost členství ve VŠ, ještě jsem netušil, že vstupuji do toho nejlepšího týmu. Bigmig s Diablem nelenili a hned mě ulovili.
Do sezony jsem vstupoval s cílem objet celé Kolo pro život. Ale od počátku mi nebylo přáno.
Orlík defekt, Brno hlaďák, a Chomutov a zlom- skutečný na palci a pomyslný výkonnostní.
Další kapitolou byla Da-Ba, zle jsme zde s Malinou a Vyhupem řádili :), což mi v létě vyneslo i titul "mistra Republiky".
I v KPO časovkách jsem vystrčil zoubky (vím, že kuře zoubky nemá, ale zobák zní divně :))
Nejvíc si však cením toho, že v UACu jsem se z nikoho posunul na někoho s kým se musí počítat. Dokonce se, snad i mou zásluhou, trochu změnilo UACové vnímání VŠ jako celku.
A samozřejmě Král. Ještě 14 dní předem jsem nevěděl jestli vůbec pojedu. A pak bum ho! - 6. flek. Když jsem na asi 45. km ujížděl za Košem a Svobodou do úniku, jeden vnitřní hlásek na mě křičel: "Ti jsou zkušení, s těmi máš šanci." A druhý na mě hystericky ječel: "Ty hovado pitomý, máš před sebou ještě 200 km a nikdy jsi nejel víc jak 150, tak co to sakra děláš!!!!" Byl to Mocný zážitek s pro mě neopakovatelnou atmosférou.
Pak jsou zde takové útržky:
První závod s UAC licencí Bělečské okruhy - dostal jsem klepec
Bláhový pokus o únik s Malinou na Doksech - jsme se museli zbláznit
Totální krize v Budeníně - nepřeji nikomu
1. vítězství na hromadném závodě Da-Ba Mrvice - před zraky rodičů, mamka byla šťastná
Prolomení smůly na MTB na Krakatitu - lézt na bednu před takovým množstvím lidí je paráda
POS - oranž lavina, prostě paráda!!
Trošku mě mrzí, to že jsme nepředvedli s Malinou UACový únik dotažený do konce.
Ale určo to zkusíme napravit!
Mohu jen říci: " JSEM RÁD VINOHRADSKOU ŠLAPKOU!"
Vaše Kuře