První závod v roce 2008. Po vyřešení na čem pojedu, jestli na zimním bikovi nebo kole manželky, jsem den před závodem seřídil kolo manželky. Rám je mi sice dost malý a sedlo nepohodlné, ale říkal jsem si kolo je nové, krásně funguje a těch 90minut to nějak vydržím. Před startovní ambice jsem měl umístění do stého místa a čas kolem 1hod a 40minut. Pražskou padesátku jsem dal za 1:57hod a toto je pouze 38km. Na startu potkávám Gejzu a vyhlížím Mlhoše. Gejza jako vždy příjemně naladěn a rozkreslujeme své plány, že to dá za 1hod a 30min. Start má být za 10min a Gejza odchází s pískem, zůstávám na startovní roštu sám, Mlhoše stále nevidím. Zařadil jsem se hned za červeného Spešla S - workse Radka Procházky a doufám, že ho uvidím i pár minut po startu. Startovní výstřel a vyrážíme první metry jsou docela ostré do kopce jedeme 33km/hod, ale mám smůlu přede mnou jsou dva maníci co jim již dochází a klátí se ze strany na stranu, nejdou předjet. První balík zatím zlehka odjíždí a než ty dva maníky objedu tak se vytvořila cca 50metrová díra (vzpomněl jsem si na POS), ale dělám stejnou chybu a čekám až někdo za mnou začne jet a tím ztrácím s čelem definitivně kontakt. Po 3km kopečku jsem členem asi 12 členého balíku, který stíhá čelo. První sjezd, první pád. Borec z bikeranche nevybral zatáčku a napálil to přímo do plotu, snad byl ok. Přichází druhé, myslím si, že nejhorší stoupání závodu na začátku jedu na velkou, ale zjišťuji, že na to abych to vyjel celé, tak na to fakt nemám, jenomže přesmykač je jiného názoru a zasekl se! Mrknu na tepovku, vidím 195 tak radši slézám a přehazuji ručně. Toto zaváhání mě odsunulo až nakonec balíku. Nasedám a tepovku vracím do oblasti kolem 190, kopec vyjíždím ve středu balíku. Ted následuje rychlejší sjezdík a výjezd po asfaltu, kde se plně ukazuje, že jsem ve společnosti bikerů, ale ne silničářů. Žádná spolupráce jen nástupy a vlny. Tepovka mi již klesla a pohybovala se okolo 180 tepů, což jsem ještě v tomto roce nikdy neměl, zapřemýšlel jsem, jak dlouho se dá takhle jet. Když vjíždíme na rozbahněnou polní cestu ukazuje se, že jsem techniku jízdy na nerovném terénu už opravdu zapomněl a propadám se až na samý chvost balíku (je nás šest). Fakt mě stojí hodně úsilí balík uviset a modlím se, abychom opět vyjeli na asfalt. Což se po pár km děje a opět získávám pohodu a trochu si odfrkávám. Kolo až na první zaváhání funguje dobře, ale malý rám je znát, dokonce časem zjišťuji, že sedlo je mírně skopce, takže se musím nejen stále protahovat, ale i odtahovat od řídítek. Podle kilometrů je mi jasné, že se blíží můj velmi oblíbený brod. Počasí je krásné tak nemám obavy o nastydnutí, tak se do něj vrhám v plné rychlosti byla to paráda! Jenomže náš balík po výjezdu z brodu strašně zrychlil a veškeré pozitivní dojmy zmizely a nastala pro mě tvrdá dřina (tepy kolem 185 a 190). Po pár minutách si říkám, že zničit se tady nenechám, tak zvolňuji a nechám si balík odjet. To jsem na 24km. Za mnou nikdo, tak přehazuji na lehčí a odpočívám (tepy se ustaluji na 160). Po pár minutách mě dojíždí borec v Authorackém dresu s protézou místu ruky, říkám si, je to borec! Pokračujeme další cca 5km spolu, ale i on mi na další hrbolaté polní cestě odjíždí a zůstávám sám. Do cíle zbývá cca 9km tak již nezvolňuju, ale jedu co to dá (vzpomínám na pražskou padesátku, kde jsem v těchto místech jel nad 30km/hod a teď jedu kolem 26). Čekají mě poslední dva kopečky. Ten první začíná cca 10metrovou stěnou, kterou vybíhám a pokračuje cca 2km táhlým stoupáním v lese na rozbahněném terénu. Stoupám rychlostí kolem 15km/hod a ohlížím se, jestli někdo nejede, velmi rád bych se svezl. Ale za mnou nikdo, tak si připadám jako na ostré sobotní vyjíždce, pod poslední kopec přijíždím již dost znaven, ale pořadatelé a diváci, kteří stáli podél kopce, který vedl lesem (docela stěna) svým povzbuzováním, dávej, dávej ve mně vymačkali poslední zbytky sil a na vrchol se řítím nadzvukovou rychlostí (15km/hod). Poslední sjezd do cíle je pilně hlídán Policií a pořadateli, tak se cítím jako na Tour a svištím šedesátkou dolů. Poslední kolečko kolem baráků a jsem v cíli! Bez defektů, zdráv v čase kolem 1hod a 37minut, celkově 47. místo, v kategorii 25 flek. V cíly potkávám Mlhoše hned podle jeho nezabláceného vzhledu zjišťuji, že něco není v pořádku, pak mi sděluje, že hned na začátku "díky" práci jednoho mechanika roztrhl řetěz. Snad si smůlu v tomto roce tímto již vybral a teď bude už jen získávat bedny! Závod byl výborně organizován, počasí vyšlo na jedničku, účast byla zajímavá (paraolypionik Jirka Ježek, zástupci cyklokrosu atd) a hojná kolem 260. Průměrnou tepovku jsem měl 179 tepů. Super závod! Bikování zdar