Ale vezměme to chronologicky.tento tradiční oblíbený závod berou usedlejší Brňáci jako otvírák sezóny. (My hypr-aktivní už máme minimálně tři závody za sebou.) Letos se nás zúčastnilo 940. Po silnici spěchá k cíli 189 cyklistů. Jejich okruh má 100 km. Rekreanti mají trať dlouhou 30 km a je jich 380. To nejzajímavější jsme samozřejmě my, bikeři. Náš okruh ve tvaru osmičky měří 55km. Dost krátký na můj vkus. Je nás taky kolem 400 jedinců. Bahno se dnes nepředpokládá. Na trať jsem se teda vyřítil pln optimismu. Čekám jestli se projeví únava ze Šely-marahonu, který jsem absolvoval předpředpředpředpředvčerejškem. Zatím tělo spolupracuje ok. Pár kilometrů po klasické silnici podél Priglu (=Brněnské přehrady) a pak konečně lesem do kopce, kol Ríšovy studánky, známé z populární story Viléma Mrštíka. Následuje rychlý sjezd lesní neudržovanou úvozovou cestou vymletou od vody. Dopr... proti mě běží splašený kůň...valil způsobně po své pravé straně cesty a netváří se, že by mě chtěl podupat. Hladce jsme se minuli. No toto... My - staré indulony - máme větší strach o život, než mladí. Jezdím teda tak, abych stihl zastavit na dohled i tam kde to znám. V polovině sjezdu vidím sedět na mezi pár jezdců, zřejmě po havárce...a za chvilku další ... hemží se po celé šířce - stalo se něco vážnýho - hromadná kolize...pak mě to zapálilo - ten kůň...Jeden cyklista leží na zemi s hlavou od krve...ženská v civilu - taky jí po hlavě teče krev - to bude koňařka - se nad ním sklání spolu s postavami v cyklistiských dresech...volá se záchranka...tady bych jen zavazel, tak pomalu jedu dál. Jak to bylo : čelo závodu potkalo dva koně s jezdci dole pod lesem na polňačce. Oni i pořadatelé na ně volali : nejezděte tam, jede se tudy závod! Cyklisti se míjeli s koňmi hodně na těsno. Jeden koňák odbočil jinam, druhý - ta kráva - jela dál i když nemohla nevědět která bije. Z lese vyjižděli proti ní cyklisti...měli jsme za sebou pár kilometrů, takže hodně nahusto. Kůň se samozřejmě splašil...ta kráva, co na něm jela, skončila se 14 štychy na hlavě. Tři cyklisty odvezli do nemocnice. Zlomený žebra, poraněná plíce, šlachy...Koně odchytli až na periferii Brna a prej je taky poraněný z té srážky. To jsou věci... Zbytku bikerů nezbývá než jet dál. Brod přes Bílý potok je jaksi hluboký. Při pohledu na ty peřeje jsem zapomněl zařadit něco lehčího a uprostřed potoka se mi kolo zastavilo. Nic se neděje. Mám vhodnou obuv - kristusky. V nich se voda neudrží. Je fajn když je na co se těšit. Na kopci v Lažánkách je bufet. Jsu zvědav co nám nabídnou. Buchty byly. Dokonce i takové jakoby svatební koláčky. Budeme vzpomínat. Jede mi to normálně. Ze Šely jsem se teda stihl zregenerovat. Za chvilku jsme znovu u Bílého potoka. Na Javůrek stoupáme společně s kategorií rekreantů, většinou jedou na trekových kolech a jsou zničenější než my bikeři. Starobrnotour je specifické i tím, že na 55 kilometrech má příjemné dva bufíky. Potom už se můžem těšit jen na cíl. Dočkali jsme se. Je tu stánků s jídlem a pitím až oči přechází. Při doplňování spálených joulů probíráme zážitky posledních hodin. Byl to bezva podnik. Kromě toho incidentu s koněm. My cyklisti koně v lásce nemáme, a vlastně pěší turisti taky ne. Kvůli tomu, jak arogantně ničí cesty. A teď tohle. Nepamatuju, že by se někdy někde stalo něco podobnýho. Holt kriticky pitomá osoba (prej je to doktorka gynekoložka) v kritický moment na kritickém místě. Odkazy : http://www.volny.cz/starobrnotour/propoz.htm http://www.championchip.cz/cze/index.php?StatVyber=CZE http://www.racefoto.cz/index.php?page=actuality_detail&id=137 http://brnensky.denik.cz/nehody/po-stretu-s-konem-skoncilo-nekolik-lidi-v-nemocnic.html