Na závodní víkend, tj. na časovku v Bášti a hlavně na PRS jsem se velice těšil. Jednak jsem měl slíbenu podporu rodinného týmu, jednak jsem " kvalitně" trénoval 9 předchozích dnů. Časovku pak specielně ve středu na trati 4. TT. Nacvičil jsem tak posed, ujistil se které převody dlouhodobě zvládnu ušlapat. No a v pátek, abych nezapomněl šlapat, jsem se "rekreačním tempem" jel projet s Miki, Bigmigem a Jestřábem. Do Báště jsme dorazili krátce po 11. hodině. Na místě už "stepovala" Miki. Při registraci jsem dostal č. 8. Startoval jsem tedy jako osmý v 11.08, tedy včas, na rozdíl od lidí kteří neměli hotovou předregistraci a tudíž startovali třeba až za 2 hodiny. Díky Ďáble. O tom se nakonec přesvědčil nejlépe Adam, kterého vysoké startovní číslo znechutilo natolik, že nestartoval. Ale i tak, Adame, dík za podporu na startu. S Miki jsem projel celou trať a získal tak ucelenou představu jak o trati tak o tempu jakým to Miki bude pálit. Po návratu na pozice jsem se přivítal s Ďáblem a Gejzou, o Adamovi jsem se již zmiňoval. Startovalo se přesně na čas. První ze dvou okruhů mi nedělal větší problémy. Bylo poznat, že jsem si vyzkoušel které převody zvládnu. V jedné zatáčce se mi sice podařilo trochu probrzdit, celkově jsem se však cítil dobře. Tep jsem držel kolem 170 s vírou, že druhý okruh pojedu na krev. Hned zkraje druhého kola jsem byl dostižen č. 9, nevadilo mi to, i jeho výbava naznačovala , že to není "můj" soupeř. / Švec Petr ročník 1955, čas 22.23 /. Zakousl jsem se tudíž psychicky nezlomen do boje s druhým kolem. Později jsem zjistil, že rozdíl mezi prvním a druhým kolem jsem měl pouze 15 vteřin. Výsledný čas 24.17 mě zařadil na 20 místo z 22 ve své kategorii. To sice není bůhvíjaký výsledek, nicméně odstup 60 respektive 67 sekund od Ďábla resp. Gejzi je asi to, co od sebe mohu očekávat. Spokojenost. Na parkovišti pak čekáme na návrat Miki. Domlouváme se s Ďáblem na návratu domů, přičemž posléze díky objížďkám vykonáváme spíš půlobjezd Prahy. Ďáblovi jsem sice slíbil doprovod až na Točnou, nedaleko Vestce mě však definitivně docházejí cukry a já se s omluvou otáčím směr domov. Mám dost, dalo mi to 80km a zítra je ten PRS.