Za Břežanskou osmu by pánové z CKKV měli dostat metál. Čert vem trochu rozbitou silnici a menší nedorozumění při dojezdu Koťete a Vašíka. Ta trať je přesně tak dlouhá a náročná jak má být. Jde to jet celé na krev, žádné šetření sil, pokaždé mám velmi silný pocit že opravdu závodím :-). Těšil jsem se na tuhle časovku celej rok a OPĚT UŽASNÝ ZÁŽITEK. S Kolíkáčem se mi jezdí vždycky dobře, spolupráce funguje uplně automaticky. Zbývalo tedy jen doladit trochu formu ať ho nebrzdím. Makal jsem teda víkend před časovkou co to šlo. Trenink v maximálních intenzitách, dřel jsem jako blázen. Náladu mi uplně vzala chřipka nějaká co na mě vlezla tři dny před startem. Fakt pech. Jóóó a za tři dny vira nevyženeš, že. Postavil jsem se na start teda v dobré náladě ale slabej jak moucha. S Kolíkáčem jsme si říkali, že si to alespoň pořádně užijem a já doufal, že vydržím alespoň první půlku držet nějaký rozumný tempo. No prd, síly mi vystačily ani ne na 5km, pak už jen peklo, nádherný peklo. Diablo mi na diskuzi mluvil z duše. I Kolíkáč byl fantastickej, i když jsem dřel a na trati jsem nechal uplně všechno, prostě jsem nestíhal. Kolíkáč mě povzbuzoval, pořád plný sil a do kopců mě doslova vytlačil. Opravdu fantazie, neskutečný a nezapomenutelný.