Zdravím všechny šlapky a šlapáky. Tak jsem se zúčastnil slavného závodu Praha – Karlovy Vary – Praha po boku velkých jmen silniční cyklistiky typu Kreutziger, Raboň,……Malina :o)
Z mého pohledu to bylo vyloženě one man show…po zhruba 500m jsem měl defekt v podobě prasklého drátu zadního kola, které jsem za pomoci mechanického vozu s číslem 23 (či podobně nízká cifra :o) úspěšně vyměnil. Mé sólové představení tím pádem trvalo až na Bílou Horu. S tepem okolo 150ti jsem se teda postavil do první lajny na ostrém startu, kde jsem počítal s dobrou čtvrthodinkou…po vykonání potřeby jsem sundal kolínka a s jednou rukavicí v zubech jsem s vervou vyrazil vstříc 264km dlouhému boji. A nyní bych navázal na Malinova slova…“To, že je vše špatně je jasný už před Unhoští, někde to tam lehlo.“ Zde mé snažení skončilo na štangli nějaké „ciziny“ (opět Malinův slovník :o). A zde končí i moje one man show…na zemi skončilo mnoho lidí…ale ve škarpě jsem zůstal ležet sám. Ač jsem se snažil dávat pozor, začalo se přede mnou válet několik cyklistů a už se nedalo nic dělat. Okamžitě jsem přelétl svoje řidítka, ucítil jsem silné prasknutí v zádech a co nevidět mě vezla sanitka na Kladenskou úrazovku…Tak to je z mého pohledu.
Z celkového pohledu se jednalo o závod s opravdu velikou konkurencí. Ve šlapkovském se na startu objevilo 5 kluků, jména už na webu padla, nejlépe si vedl Tomáš Radolf z Plzně, který se dostal tuším na 196.km. Za sebe mohu říct, že v závodě možná nešlo ani tak o extrémní výkonnost, ale o pozici, závod hodně ovlivnily pády, kterých bylo v závodě celkem 5. Tak za rok napravujeme reputaci. Zároveň bych rád poděkoval všem, kteří zapůjčili dresy, které s radostí náš dream team opět navlékne za rok. Krupi