Takže Vážení a milí,rád bych to skusil znova popsat.
RAMPUŠÁK je mýtický cyklomaraton. Je absolutně bezprecedentní, gigantický .
V roce 1998 jsem ho jel po prvé . Tehdy měla dlouhá trasa 180 Km a já si na ní netroufnul. S obrovským obdivem a trochu se závisti jsem se díval na borce co dokázali tu dlouhou trasu projet. A jasně jsem věděl co v budoucnu chci dokázat.
V roce 2002 jsem dokázal objet dlouhou. V roce 2003,2005,2007,2008 a teď už i 2009 taky
Rampušák je ve své kráse zrádný ,přitom mě však prostřednictvím své magie přitahuje. A já se rád nechám přitáhnout tam,kde sny neumírají a kde se cítím smysluplně . No především tam, kde můžu ve společnosti opravdových přátel chvíli pocítit závan opravdové radosti ze života.
Na letošního Rampušáka jsme tak ,jak v posledních letech často, dorazili vlakem spolu s Pedrem. A vzhledem k tomu,že to z druhého konce druhé republiky máme asi blíž než Naši bratři z Prahy ,tak jsme na ubytovně ze šlapek zase jako první…
Našimi sousedy ve vedlejším pokoji byli Iceman,Quit,Jestřáb a Kolikáč. Do neskoré noční hodiny,nebo spíš do skoré ranní jsem kůli nim nemohl dlouho usnout. Byli neuvěřitelně hluční,jak utržení z řetězu… Nebudu tu psát co jsem jim řek ,když mě pak vzbudili v 5 hodin ráno…Jednoduše jsem se musel vyrovnat s faktem že mi musí stačit 4 hodiny spánku…
Maratón jsem měl jednoznačně v plánu jet spolu se Strejdou. Od prvního metru se toho držím.Vzhledem k tomu že cítím pořád zbytky únavy ze Sudet,rozhodně nemám v plánu nic hrotit. Zkrácení trasy by mě určitě za jiných okolností moc mrzelo,ale teď to paradoxně vítám.
Cyklisty kolem sebe moc nevnímám, já si jedu svoje,se Strejdou si na kole rozumíme absolutně bezvadně ,Na plašáky a hrdiny kteří odbočují na krátkou trasu jsme už zvyklí. Po rozdělení tras zůstáváme sami dva. V podstatě Nám to nevadí.Strejda a jeho neskutečně chytrá hlava ve spojení se zkušenostmi a neobyčejnými charakterovými vlastnostmi ,to je přesně to co člověk jako já potřebuje k absolvování tak náročného maratónu.
Luisino údolí je nekonečné a chladné. Šerlich je bolavý a na Komařím vrchu už cítím nekompromisní únavu pramenící nejen ze Sudet,ale i z nedostatku spánku.
Mám tu jen Igora,svoji vůli a svoje sny…
50 Km před cílem opravdu věřím že sen nezemře ani dnes…
Strejda Igor je pro mě obdivuhodný člověk a drahý přítel. I díky němu mají moje sny pořád reální podobu. Jak se cíl blíži bolest už je opravdu nesnesitelná. Bolí mě záda i nohy. Pýchá mě v hrudi… Ale jak je cíl stále blíž cítím tu opojnou vášeň která pramení z přítomnosti ostatních šlapek. Myslím na to jak všichni večer společně usedneme ke stolu . Jsem tím úplně opojen…
V cíli zažívám uvnitř velice silné pocity,jak pozitivní,tak negativní,protože né všechny Ramušáky pro mě byli tak bezproblémové a já mám v sobě i bolestivé vzpomínky .
Dnes však převládá optimizmus,dnes jsem plný radosti a mám v úmyslu si to pěkně vychutnat.
U společného stolu večer v hospodě zlé jazyky naznačovali ,že pro některé slouží závod jen jako zástěrka.
TESRTOVÁNÍ PLÁŤÚ ANTI-SNAKE
Mnozí si jistě pamatujete jak jsem psal o tom,že Hadovna z Mamuta je kopec tak strmý,že když had chce přelézt na druhou stranu silnice,skutálí se dolů.
V zápětí po zveřejnění mého příspěvku na webu se mi však ozval jeden cyklistický fanoušek s tím,že v některých oblastech Itálie a Francie se hadi tak přemnožili,že podobné případy jsou zde na denním pořádku .
Takový kutálející se had ve strmém stoupání však může cyklistovi ,snažícímu se o zdoláni kopce, velice znepříjemnit život. Totižto pneumatika silničního kola při kontaktu s kluzkou kůži hada snadno podklouzne a dochází k pádu a v četném počtu případů k nepříjemnému až vážnému zranění.
Konstruktéři i inženýři známe pneumatikářské firmy Nonticental proto přišli s revolučním řešením: Pláště ANTI-SNAKE
V principu jde o to,že kůže hada nese kladně nabitý náboj. Z fyziky víme že stejně nabité částice se odpuzují. Proto nové pneumatiky Anti-Snake jsou na svém povrchu nabity taky kladným nábojem . V úvah se bere samozřejmě celá řada různých faktorů a součinitelů a přesná hodnota síly kladného náboje vrchní části pláště Anti-Snake je velice pečlivě vypočítána.
Cyklista který jede do kopce s plášti Anti-Snake ,když potká kutálejícího se plaza ,nemusí udělat vůbec nic,jednoduše pokračuje dál. Vlivem magnetismu je jeho pneumatika nadzvednuta několik milimetrů nad hadovo tělo a cyklista má pocit jako by překonal jenom rutinní malou nerovnost na silnici. Had se samozřejmě nezraněn kutálí dál…
Tuhle skutečnost opomenul známý Český cyklistický komentátor Bobert Raklalář při komentování jedné z etap letošního Gira. Cíl byl ve velice prudkém stoupání a na čelo se náhle dostal jezdec týmu Cervelo,který tuhle etapu i vyhrál. Tenhle jezdec byl pronásledován jezdcem v barvách Braloworldu který však náhle na druhé pozici začal kličkovat po silnici.
Bobert Rakalář se milně domníval že důvodem ke kličkování je špatně zvolení a příliš těžký převod. Omyl přátelé ! Tenhle jezdec Barloworldu nevezl pláště Anti-Snake a v okamihu jak se na trati objevili hadi ,byl si vědom nebezpečí pádu na kluzké hadí kůži a začal kličkovat. Jezdec před ním se toho obávat nemusel,proto že pláště Anti-Snake na svém kole už měl !
Tímhle pana Boberta Rakaláře pozdravuju .
N Sudetách a Rampušákovi jsem měl možnost tyhle pneumatiky vyzkoušet a zejména na Odolově a Šerlichu jsem ocenil jejich kvality.
Přátelé opravdu to funguje a já můžu jen vřele doporučit.
Věřím že na nadcházejíci Tour de france budou už mít tyhle pneumatiky svoje neoddělitelné místo .