Všechno to vlastně začíná v úterý na předstartovním tréninku v restauraci Kulový blesk. Nejenže nás po 22hodině zahnali dolu, rovnou nám to tam vytopili, asi abychom si zvykali na sluneční lázně které přišly o víkendu :-)
V pátek mě v 11hod. vyzvedává Kolíkáč před domem, už je nechutné vedro, nakládám kolo a věci do bělouše a vyrážíme. Pohledem kontroluju přístrojovou desku a začíná mi docházet ža ani cesta nebude zadarmo :-) chybí nám klimatizace!! Začínám panikařit, mačkám stahování okénka, uff, to tu je a funguje :-)) Je hrozné vedro, sluníčko peče, já se peču a jedeme směr Sojovice pro Kapra. Karlík asi už chytá starťák, nahání nás už mobilem, no rychleji to prostě nejede. V Sojovicích jsem už vypečený, nakládáme Kapra s kolem a přenosnou chladničkou, těším se na nějaké ochlazení....marně. Takže jedeme, jedeme dlouho, jedeme strašně dlouho, prověřuji funkčnost a výdrž tlačítka stahování okénka, zatím to zvládá líp než pan majitel, lehce mu ze mě tečou nervy a nechce mi zastavit ani na jídlo ani na pití, dokonce se mě snaží opařit svojí kolou, chybělo ještě pár stupínků a podařilo se :-) Dokonce si ze mě dělá šprýmy v podobě falešného zajetí k pumpě, kde po zhodnocení že to za to nestojí a že \"nezastavujeme, máme zpoždění\" zase jedeme dál. Už se mi lepí jazyk na patro, sedadlo ke zpoceným zádům a zbytky vlasů na čelo. Do toho všeho si zezadu Kapřík švitoří jak je krásně teplo, že se mu to líbí a že to snad vydrží na zítra. Aby mu nebylo fajn, je po obědě, v ledničce chlazené pití, ten se má. Naštěstí i náčelníkův žaludek má své limity a tak stavíme na pumpě, opravdu zastavujeme, i motor je vypnut, tak hurá ven, točená zmrzlina nejede, prý \"za 20minut\". Jdu se zchladit dovnitř, kupuju pití a bagetu, velitel dokonce dvě, asi mě natahoval co sám vydržel. Zmrzlina už funguje, akorát na mojí jednu porci, potom se z rozteklé stává přemrzlou a ucpává se. No hlavně že na mě vyzbyla. Lehce osvěženi vyrážíme dobýt Frenštát, což se nám po necelých 7 hodinách od baráku daří, prezentujeme sebe a další, maj tam taky pěknou saunu, modlím se k tolik ohlašovanému ochlazení, v tomhle to nepřežiju. Ubytování je super, vedle nás komplet Záluží a slovenští bratři, večerní tisková konference bude stát za to. Přijíždí i Quit s Mirkou, která už dnes nevypadá nějak nadšeně. V pizzerii mají taky pěkné kapří ovzduší, víc času se v rukou objevují různé tácky a letáčky na ovívání než pití a příbory, hnus velebnosti. Doráží Yetti, musel dojet na kole, auto mu zastávkovalo tuším v Trojanovicích, no aspoň to měl z kopce. Jdeme spát kolem 10, ale s Kolíkáčem nemůžeme usnout a tak za klidného Kaprova oddychování ještě povídáme. Potom někdo vypnul svět, asi na 6 hodin...
Ráno se budim, celkem i vyspalý, venku modro, sakra, nikde ani mráček. Bude to hnus. Do startu máme spoustu času, nacpu do sebe co můžu, bude se to hodit. Nakonec to nějak uteklo, oblíknout, číslo na záda, čip na nohu a jedem na start. Ještě se trochu projet, vyzkoušet kolo, všechno funguje, fajn. Hurá za oblouk, povídání, zdravení známých tváří a lehká nezvozitka se vznáčí nad helmama. Objevuju u Honzise waťák, to bude zase čísel .-) No a už se ozývá \"start\" a jedeme. U mě klasický start, vždycky si říkám jak se budu krotit, jak pojedu od začátku v klidu abych to nepřepálil, ale někde hluboko v mozku se to přepne a já klasickým UAC stylem visim čelo co to jde. Celkově je začátek hodně nervózní, hodně aut zastavených po stranách, špalky a gumy smrdí balíkem, občas se až stojí. Někteří jedinci s absencí mozku předjíždí po chodníku, kdybych na to měl dost času tak si i zakroutim nechápavě hlavou. Nakonec se ale balík natahuje, z předpovídané roviny do Pusteven se vylupují nepěkné brdky a kopečky, dávám si asi zbytečně moc, hodně moc. U strany vidím Astrala s prázdným kolem, smůla, nevypadá nadšeně. Přijíždíme pod Hukvaldy(to jsem se dozvěděl až později) a tam mi to definitivně ujíždí, pod stojkou stojí pár jedinců se spadlým řetězem a špinavýma rukama. Jedu v balíku asi 20lidí, je se mnou i Quit a RiC, oba brblají cosi o neudělání se dobře, Pavel v oblasti žaludku, Richard v oblasti řetězu, no celkem jim stíhám, tak se kuklim na konci. Přijíždíme do Štramberka, takovou mrchu kopec jsem tu ještě nečekal, mám co dělat to vůbec vyjet. Balík mi odjíždí a dotahuje mě slečna na kterou z okna auta za ní jedoucího někdo pokřikuje jak krásně šlape a jak jí to jede. A ono jí to fakt jede, za chvilku je u mě a jedem spolu. Před Frenštátem nás dojíždí další skupina cca 15lidí a jedeme spolu až na bufet v Trojanovicích, nezastavil nás ani projíždějící vlak, bylo tak akorát že projel a mi mohli hned jet dál. Na bufetu zastavuju, bidony zejí prázdnotou, je takové vedro že i já který obvykle ještě vodu vozím do cíle, mám sucho. Beru vodu a ionty, banán a jedu dál. Není mi moc dobře, teplota a sluníčko mi dávají zabrat, Pustevny jedu stylem u Ráztoky kašpara a držet až nahoru. Celkem se to daří, tepy se zklidňují kolem 155 a teoreticky by se dalo říct že odpočívám. Prakticky dřu jako kůň, potůček potu za mnou je jasná stopa. Začínám uvažovat o zalomení na krátkou a asi aby mě moje milované kolínko v tom rozhodování udělalo jasno, začalo bolet. Pod vrchařskou prémií je Petra s mámou, podávají slíbené bidony a i ostatním šlapkám nabízí čistou vodu, kdyby jí sehnaly víc tak se snad rozdají .-) Postupně dojíždí Hanato, Míša, Laco, Yetti, Strejda, Honza... Yetti předvede efektní striptease a nechává se mazat divnou mastí z netopýřího sádla a kohoutích ostruh, bolí ho záda a prý nic jiného nezabírá:-) Ještě si nacpe nezbytné koláčky pod nohavice a vyráží dál. Za chvíli dojíždí již zmíněný Strejda, ptám se po Mirce, prý jede kousek za ním. Uff, už jsem se bál, že to někde otočila a já tu stojím (nakonec to vychází na cca 50minut) zbytečně. No hurá už je tu. Nevypadá moc svěže, prý se jí motá hlava a má toho dost, takže naše shoda na dokončení krátké trati je bez dohadů a sjíždíme z Pusteven do Prostřední Bečvy. Sjezd je krásný, ochlazuje žhavou kůži, odpočívám a sbírám síly na rovinku do Rožnova. A je to tu, valíme hodně svižně, pod 40km/h jdeme jenom občas, Mirka drží, paráda. V Rožnově jsme celkem rychle, i někoho předjíždíme, snažim se předjíždět co možná nejvyšší rychlostí, vagónky neberem .-) V Rožnově pravá a na Pinďulu. Trochu to tu znám, takže začínám spíše volně, i tak na slečnu doléhá krizička a stavíme ve stínu u pangejtu, gelíček, jonťák a za chvíli už pokračujeme. Samozřejmě nás všichni které jsme předjeli po rovince zase předjeli, ale Mirka se zdá lepší, tak jedem.Sice jedeme pomalu, ale jedeme přece jenom rychleji než okolní a tak zase dobýváme ztracené pozice a jsme nahoře celkem rychle. Ve sjezdu příjemně fouká, gel asi zabírá a tak se i ozývá nějaké to slovo, před námi se objevuje dvojice muž+žena. On bez čísla a tlačí jí za sedlo do kopce. Nakonec je asi kilometr před Ráztokou a cílem předjíždíme a i jim cukáme, je tu cíl, hurá, slečna první a hotovo. Mám toho celkem dost, hlavně kvůli počasí. Je tu už Hanato s Petrou, necháváme jim kola pod dozorem, jdeme na špagety, pití a čekáme na ostatní šlapky. První je tu Kapr, 6. v ktegorii na dlouhé. Dokonce se usmívá, jaký je pěkný počasí, zatímco okolo se válí trosky :-) Za chvíli dojíždí další šlapky, obsazujeme lavičky se stolkem a povídáme. Postupně přichází i černý mrak s větrem silným, tak se rychle rozhodujeme že pojedeme na ubytovnu, schovat se před deštěm. Stíháme to tak akorát, suchou gumou. Z počínajícím deštěm přijíždí Quit, prý si tu krátkou rozmyslel a jel dlouhou, je to borec a šílenec v jedné osobě, velký obdiv. Jsme vysprchovaní, voňaví a padá rozhodnutí podpořit zbytek šlapek na dlouhé trati a tak se skládáme do aut a jedeme do cíle. Tam už je téměř všechno uklizené, jenom na verandě hotelu se tísní pár lidí s notebookem a čekají na poslední závodníky. Yetti je už v cíli, právě jí, po chvíli dojíždí Strejda s Honzou a nakonec se dočkáme i zničeného Laca. Nakládáme se do aut a jedeme na ubytovnu. Tam se postupně všichni dávají dokupy a jedem na večeři. Je tu vidět únava, většina je ráda že žije, až na Kapra, ten se culí od ucha k uchu, dneska mu to asi jako jedinému sedlo a vypadá spokojeně :-)
Ráno se budíme za zvuku neutuchajícího deště, Kapr je už myšlenkama na MR SACu ve Frýdku Místku. Dnes se jede hromadný závod, včera byla časovka, kde Kuře doplnil brambory ze včerejšího Beskyda, takže celkem 4 brambory za víkend.
Moc se nám nikomu nechce, modlíme se aby nepršelo, leč marně. Včera průměrných 32°C a sluníčko se proměnilo v páru od pusy a vytrvalý déšť. Nakonec se Kapřík odhodlává a odplouvá na start. Má před sebou 90km, 3 okruhy po 30km. Při každém průjezdu je v čelním balíku, vypadá celkem v pohodě, tak to snad dojede ve zdraví. Mezitím startují a i finišují další kategorie, samí vodníci a vodnice. Lucka Kočí 3. A je tu finiš čtyřicátníků, Vitas 3. Taky neobhájil jako Lucka, Kapřík ve skupině na cca 10.místě, zmatky s blbě umístěnou smyčkou na čipy, kdy závodníci kteří chtějí k autu musí znova přes smyčku, no legrace :-)
Kapr pluje do sprchy, slupne párky a za lehkého povzbutování starujícího Kuřete jedeme směr Praha. Tentokrát už za normální teploty a deště zůstává okénko povětšinou zavřené, pan řidič vrní blahem a v 5 jsme v Sojovicích. Loučíme se s kaprem a celkem bez problémů se procpeme jižní spojkou ke mě.
Dojaté loučení s prezidentem :-) a hurá, home sweet home.
Celkově to byl super víkend, opět se mi potvrdilo že Šlapky nejsou jenom o té cyklistice, ale že je to parta fajn lidí, když je třeba tak se podpoříme a pomůžem si. To se mi líbí nejvíc, že nejsme další \"kyselé prdele na UACu\" (©Fáfi) :-)))