Letošní závodní sezónu jsem začal jako každý rok už v únoru na 1 Pražském MTB maratónu, ale opravdový start nové sezóny začal až na PRSu, který se letos jel na úplně nové trati poblíž Kladna na Okruhu Hřebeč-Hostouň-Běloky-Makotřasy-Hřebeč. Předem musím složit hlubokou poklonu Diablovi a ostatním za skvěle připravený závod.
Byl jsem zvědavý jaké výsledky přinesla letošní zimní příprava a když jsem zkouknul konkurenci kolem sebe tak jsem si stanovil cíl a to chytit nějakou pěknou skupinku a v ní závod odjet s výsledným časem kolem 01:45
Po startu se držím někde ve středu pelotonu a hledám k sobě rovné , V prvním stoupání na Hostouň se peloton natahuje a já zůstávám někde ve středu pelotonu. Na rovince před Běloky se vytváří cca 10 členná skupina, která se formuje k stíhání jezdu v předu, Snažím se jet na špici, ale nikdo se moc nesnaží střídat. Ke Konci 1 okruhu dojíždíme kolíkáče s marhym a konečně se začíná spolupracovat a sjíždíme další borce, kteří odpadají z prvního balíku. Další 3 kola se nic moc zajímavého neděje, teda neděje v slušném tempu se točíme na špici a občas se někdo snaží trhnou( několikrát Marhy i když stále prohlašuje, že jej něco bolí, že je unavený a podobně, prostě jeho ohraná písnička z každého závodu. V cílovém stoupání do třetího kola nás předjíždí Vitas a Kolíkáč má tendenci se ho zachytit a něco na nás pokřikuje, já na Vitase s prominutím prdím, jeho tempo je dábelské. Na kopci se opět sjíždíme a vypadá to, že do cíle to už v téhle skupině nějak dokroutíme. Začínám přemýšlet, jak v záběru zkusit porazit Kolíkáče s marhym, ale najednou se kolem nás ve stoupání před Hostouní přežene Radek Vankát a je zle Kolíkáč s Marhym se ho drapnou já zaspím a už tu je mezera, kterou se mi nedaří sjet a je mi jasné, že je nedám. Za sebou mám asi 5 člennou skupinku tak na ní v klidu čekám a pokračujeme dále směr cíl. 4 kolo dojedeme v této skupině : Projíždíme do posledního kola a jedeme poslední stoupání na Hostouň. Zkouším naší skupinu a k mému údivu se z ní celkem snadno odpojuji a začínám jí odjíždět. Co teď mám to zkusit sám a třeba ještě někoho sjet a nebo na ně zase počkat a opět je zkusit urvat až v cílovém kopci.Vítězí varianta A zalehávám na kolo a snažím se již tak unavené nohy ještě roztočit. K mému překvapení mi to docela jede a naší skupině se rychle vzdaluji, ale předemnou nikdo nikde. Ve stoupání za Běloky, kde nás celý závod povzbuzuje z necyklistické polohy v leže prezident UACu náhle vidím cyklistu jehož dres na dálku připomíná KPO ( že by Marhy) to by byla paráda ho ještě sjel a tak dupu co se dá a za Makotřasy už mám jasno je to myrhy náskok cca 2OO m tak to musím i kdybych měl vypustit duši. Za Lidickým památníkem už ho mám na dosah a ze zadu se k němu přibližuji jak nějaký zabiják, a je to tu kousek před Hřebčí Marhyho dávám a ten s běsním výrazem v tváři jen prohodí, že ke totálně prošitý. Nakonec mu ještě slušně odjíždím. poslední výjezd a je tu cíl.
Čas 1: 41 je parádní. Jsem spokojen nebyla ani žádná krize a v celku jsem si jel jak mi to vyhovovalo. Po dojezdu spěchán na děcký závod, kde jede můj následovník a je to páráda máme aspoň nějakou bednu 2 místo potěší. Závěrečné tombole na mne zbyla i nějaká ta cena tak můžu konstatovat, že to byl super den v orange podání.