POS je prostě povinnost. Den před závodem jsem úspěšně chytil od rodinky aktivního bacila, který mi úspěšně zvednul teplotu těla nad únosnou mez a působil mi značný bolehlav. Ranní deštík to chtěl vše ještě zkomlikovat, připoměl mi závod z minulého roku, kdy lilo jak z konve, ale bylo to krásné. Navzdory všemu počasí vyšlo a v pravé poledne se mohlo odstartovat.
S Kubajzem jsme se přihlásili na start za firemní tým, radši jsem si nebral náš šlapkovský dres, který by mě jistě hřál lépe, ale když za firmu tak trpět ! Tým jsme nakonec byli jediný, takže stačilo dojet do cíle a vítězství bylo naše. K tomu odpovídaly taky mé předstartovní ambice, hledal jsem jen nějakou milou duši, která to se mnou obkrouží. Nabídnul se Mlhoš, kterému jsem opravdu věřil, že nebude závodit a krásně se se mnou sveze. Fajn parťáka mám.
Řadím se pěkně dozadu, abych nepřekážel a ihned po startu se i tak cedím dozadu, sleduju Mlhoše, který mi pomaloučku, ale jistě odjíždí, no moc dlouho mu to svezení nevydrželo, závodník jeden ! Nezbývá tedy než do toho šlápnout a snad ho dojedu. Ještě před prvním brdkem si ho docvakávám, ale v brdku mi zase odjíždí, mačkat se mi moc nechce tak jen doufám, že s balíkem dlouho nebude a sjedeme se . Nakonec se kolem mě vykrystalizuje skupinka ve které je Soused, Gejza a další čtyři borci. Jak to bývá v turistických skupinkách organizace tady moc nevládne, nebýt tady šlapky tak jedeme jak stádo, především díky Sousedovi se střídá příjemně, na špici se zasekne jen borec z nějaké černé Slavie, Gejza si to tam také úžívá, jinak se všichni střídají normálně v pravidelných intervalech, to jsem poprvé zažil, že se nikdo přímo neveze! První balík máme na dohled, jen se modlím aby někoho nenapadlo je dojet, nerad bych přišel o parádní svezení.
Ještě před cílem prvního okruhu dojíždíme Mlhoše a Gavoše. Je přešlapkováno . Brdky se snažím jet na čele společně s Gavošem, vyhnu se tím docvakávání na vrcholku a naštěstí mě to nestojí ani moc sil. Zato roviny to je boj. Snažím se jet za Sousedem ,za kterým se mi jede nejlépe. Překvapuje mě svou obrovkou silou, v kopcích teda dýchá jak v posledním táhnutí, ale ty roviny to je síla. Tempo je svižné, roviny jedeme především díky lokomotivám Gejza, Soused, Gavoš přes 40km/h, špici potáhnu déle jen v druhém okruhu, jinak je jen projíždím nebo tam strávím pár sekund.
V třetím okruhu nás dojíždí Kubajz, nechápu co dělal vzadu, ale fajn je tady. Bohužel mu stále není moc vlastní jízda ve skupině, jeho špice jsou zatraceně dlouhé, začínají značným zrychlením a pak je tempo nepravidelné, ale baví ho to tam tak ať tahá. Co je horší , že člověk u něj nikdy neví co udělá. Někdy když nechtěl čekat v kolotoči než na něj přijde řada vyrazil zleva nebo zprava (jak kdy) a šel rovnou na špic, kde opět značně zrychlil, občas jsme ho nechali vyvětrat, ale Soused a především Gavoš mu několikrát jasně řekli co si o tom myslí. Je fakt, že v jednom Kubajzově manévru jsem málem vymetl škarpu, no hold musí s námi jezdit častěji v polabí a bude to vše ok . V tomto okruhu nás opouští Mlhoš, kterého postihl defekt.
Čvrtý okruh probíhá podobně, hlavním hnacím motorem se stává Gavoš, který mi svým stylem jízdy připomíná Kolíkáče, prostě závodník každým coulem. Nabíráme Mlhoše. Šlapky hrajou zase prim.
V posledním okruhu nás před Hřebčí dojíždí čelo druhého balíku, tempo se zrychluje, promícháváme se s druhým balíkem a úplně ztrácím přehled o tom kde, kdo je. Kašlu na to a jen se vezu. Do Hřebče vjíždím s cílem nesmotat se v technickém dojezdu. Do cíle dojíždím jen setrvačností nemělo ani smysl přehazovat na lehčí, zvlášt když na mě svým povzbuzováním Quit vlil minimálně kontejner endorfirnů.
Jako týmové družstvo jsme tedy vyhráli, jen škoda, že pořadatelé se rozhodli při vyhlašování tuto kategorii zrušit . Organizačně to bylo zvládnuté na výbornou, nepotkali jsme žádné auto, křižovatky hlídané, silnice suché, krásná trať, vynikající moderátor, promovaní inženýři při instalaci brány Enervit, Lacova vsuvka, šlapky na bedně, prostě se mi to moc líbilo a na nemoc jsem úplně zapoměl, krásné zakončení sezony. Diablo a spol. díky, díky.