Na brdský švih jsem se těšil snad už od loňského roku, tenhle závod mi prostě učaroval. Krásná krajina, letní termín slibující hezké počasí,
start a cíl v Halounech s prezentací u Paviána, prostě srdeční záležitost.
Loni jsem píchnul pod Housinou, letos jsem si to vybral už cestou na start, zadní kolo zasyčelo v Chuchli, naštěstí to bylo za celý den jedinkrát.
Cesta do Haloun probíhá celkem v pohodě, ale je zataženo, hrozně vlhko a nad brdskými kopci se vznášní divná mlžná mračna, tuším déšť. Tak se škrábu
z Řevnic do Haloun a v hlavě mi blesklo že jsem si já vůl zapoměl doma číslo. No naštěstí mi u prezentace dávají nějaké jiné, tak to snad bude dobré. Batoh ukládám k Honzisovi do auta, snad na mě počkají :-) Jdu ještě ke křovíčku, povídáme s ostatníma, bylo tam dosti oranžád a už se řadím ke startu.
Z megafonu zaznívají poslední pokyny, změna trati kvůli rozkopané silnici, prý se pojede do Řevnic letos opravdu pomalu, ne jako loni kolem 70km/h.
A opravdu, dolu se jede pomalu, dole v zatáčce se dokonce chvilku stojí a už se to šina nahoru d Řevničáku. Celkem se držím, ale cítím že to letos opět až nahoru nepůjde, takže si cca 2km před vrcholem vystupuju, všichni mizí a jsem sám. Nahoru se nějak vydrápu, lehce tam mží a je pěkně hnusně. Dolu do Mníšku a stoupání do Nové Vsi. Tam se sjedu ještě s jedním chlapíkem, netušim kdo to byl, klasicky moc nevnímám. Tak se točíme, dojíždíme dalšího a jedeme ve třech směr Voznice. Tady tu trasu znám, byl jsem tu v sobotu, takže skrz Voznici a Dobříš to odnaviguju a hurá na Hradec. No hurá, nějak se nechytám, je mi hnusný vedro, dusno jak v prádelně a já se solidně peču. Tlačim do sebe banán a málem jsem se udusil. Chlapci mi ujíždí, ještě před vrcholem kolem mě profičí zaváděcí auto druhého balíku, potom čelo, nechytačka, druhá skupinka druhého balíku, nechytačka, na vrcholu mě dojíždí Astral a spol. S nima to sjedu celkem v pohodě do Hostomic a jak se to lehce zvedne k Babě tak je nechávám jet. Ještě pod babou dopíjím první flašku a hledám ten zatrsakr pramínek. Mám ho, rychle dplnit, teče to fakt rychle po těch deštích, takže za pár vteřin už zase šlapu. Kolem si to profrčí Diablo a spol, nechytačka, do kopce by mě to spíš překvapilo :-) Takže nahoru sám, dolu do Pičína a tam stojí Renda. Chvilku ho přemlouvám, ale nechce se mu jet dál, tak pokračuju sám. Za Pičínem mě dojíždí Lucka Kočí s Hankou Ebertovou, povídají si, v téhle skupince se ve zvlněném terénu do Jinců celkem chytám, to je fajn, aspoň ty roviny. Ve stoupání na Klínek mi klasicky ujíždí a to je vlastně konečná, dál už jedu sám. Před Hostomicema ještě potkávám Rendu, jede z Baby, to mohl jet klidně se mnou. No tak do Osova a na Housínské sedlo. Tady mi už začíná silně docházet, baštim Sojový suk, piju co můžu a nějakým zázrakem to nahoru vyšlapu, ale to zoufale dlouhý kopec. Potom do Bykoše a nechutný magnet do Měňan, tam to i hnusně fouká a mě
už nohy neposlouchají. Liteň a poslední velká stojka, ale letos jsem už asi tak hotovej, že mi to nějak nepřišlo a už jsem nahoře. Sjezd, přes přejezd a na hlavní. Tam mě dojíždí jeden \"stařík\", povídáme, střídáme a jsou tu Halouny. Nikde nikdo, není kam se hnát, pár metrů před cílem ho posílám kupředu a hurá do koridoru. Jsem úplně uvařenej, vyšťavenej, mrtvola. Hodný Honzis mi přiváží batoh, tak se převlékám do suchého, dres je jak z pračky bez ždímání. Vracím číslo a chytám kupé ve vlaku Alánek+Léňa+Malina(řazeno abecedně, aby jste se nehádali ;-) ), lokomotiva zasyčí a jedem. Ještě máme zastávku v Mokropsech v pekárně, to hodně pomohlo. A potom už jenom šlapu, sleduju kolo přede mnou a těším se domu do sprchy. Cestou ještě odpojování vagónků a u baráku se i já vyhákávám od lokomotivy Malina, děkuju ;-)
Nakonec jsem se asi zlepšil, sice ne o 1/hodiny jako Strejda, ale minutka to snad bude :-) a poslední jsem asi taky nebyl, takže spokojenost
a těším se zase za rok.